|
|
Tvůj smutek černě bolí
ale já ti nepomůžu.
Tak na mě prosím neštěkej.
Zvyk je železná košile.
a já stejně odejdu.
Bez tvý pusy na čumák.
A ty poškrábaný dveře
zase zůstanou zavřený.
ale já ti nepomůžu.
Tak na mě prosím neštěkej.
Zvyk je železná košile.
a já stejně odejdu.
Bez tvý pusy na čumák.
A ty poškrábaný dveře
zase zůstanou zavřený.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Černě uštěkanej smutek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ...děti už nejsou andělé...
Předchozí dílo autora : Má duše totiž láme anděly.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^

