přidáno 29.08.2011
hodnoceno 0
čteno 1161(14)
posláno 0
Tvůj smutek černě bolí
ale já ti nepomůžu.

Tak na mě prosím neštěkej.

Zvyk je železná košile.
a já stejně odejdu.

Bez tvý pusy na čumák.

A ty poškrábaný dveře
zase zůstanou zavřený.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Černě uštěkanej smutek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ...děti už nejsou andělé...
Předchozí dílo autora : Má duše totiž láme anděly.

» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]
» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :
Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming