 29.08.2011 0 1186(14) 0 |
Tvůj smutek černě bolí
ale já ti nepomůžu.
Tak na mě prosím neštěkej.
Zvyk je železná košile.
a já stejně odejdu.
Bez tvý pusy na čumák.
A ty poškrábaný dveře
zase zůstanou zavřený.
ale já ti nepomůžu.
Tak na mě prosím neštěkej.
Zvyk je železná košile.
a já stejně odejdu.
Bez tvý pusy na čumák.
A ty poškrábaný dveře
zase zůstanou zavřený.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Černě uštěkanej smutek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ...děti už nejsou andělé...
Předchozí dílo autora : Má duše totiž láme anděly.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Sebastián Wortys řekl o Singularis :Systematick-á/ý genderfluid intelektuál fascinovan-ý/á veřejnou hromadnou dopravou, kter-á/ý mě kontaktoval(a) v reakci na závěr knihy Vtiposcifilo-z/s-ofie a mou aktuální poptávku po lidech společných zájmů. Díky n-í/ěmu jsem se, podobně jako Severak, dozěděl o psanci.cz.
