|
Ztrať se.
 08.08.2011 0 1425(18) 0 |
Vysvlékni se ze svého těla a staň se mnou.
Já splním Ti přání, o kterých jsi nevěděla.
Zabiji vílu nevinnou žijící dle pohádkových principů.
A zakopu ji vedle Tvého deníčku.
Nepřemítej. Zde rozum neplatí. Jen zákony mých dotyků.
Tak pojď a napij se jedu.
Ochutnáš můj chtíč, decentně ukrytý tmou.
Ukáži Ti stezku odvážných, kterou jsi nikdy neviděla.
Naše kroky uslyší celá noc a Tvá fantazie zažije renesanci.
Zbavím Tě studu, dětských střevíčků.
Tak neodmítej a ber. Tyto chvíle se neztratí. Zbývá jen pár knoflíků.
Další krok udělej. Hodná.
Nenech se mást, nejsem rytíř, dělám to i pro sebe.
Moje postel, má prkna, která znamenají svět.
Davide, Davide, proč jsi jen Davidem..?
Ne, tohle není romantická cesta do nebe.
Naše propletená těla, sevřené klubko hadů, co hříšně sní o jabloni v rajské zahradě.
Dosáhnou jedině pekla. Proto sklouzávám níže. Tam je pro rozkoš místo.
A teď, zrovna teď jsi mou malou panenkou,
Princeznou porcelánovou, prokletou loutkou.
Mám Tě omotanou kolem prstu, budu si do rána s Tebou hrát,
Spoutám Tvou nevinnost. Roztříštím Tě na kusy.
Marně se budeš hledat v končinách sametových záhybů mého království.
A než s Tebou skončím, budeš nezvěstná.
Líbí..?
Já splním Ti přání, o kterých jsi nevěděla.
Zabiji vílu nevinnou žijící dle pohádkových principů.
A zakopu ji vedle Tvého deníčku.
Nepřemítej. Zde rozum neplatí. Jen zákony mých dotyků.
Tak pojď a napij se jedu.
Ochutnáš můj chtíč, decentně ukrytý tmou.
Ukáži Ti stezku odvážných, kterou jsi nikdy neviděla.
Naše kroky uslyší celá noc a Tvá fantazie zažije renesanci.
Zbavím Tě studu, dětských střevíčků.
Tak neodmítej a ber. Tyto chvíle se neztratí. Zbývá jen pár knoflíků.
Další krok udělej. Hodná.
Nenech se mást, nejsem rytíř, dělám to i pro sebe.
Moje postel, má prkna, která znamenají svět.
Davide, Davide, proč jsi jen Davidem..?
Ne, tohle není romantická cesta do nebe.
Naše propletená těla, sevřené klubko hadů, co hříšně sní o jabloni v rajské zahradě.
Dosáhnou jedině pekla. Proto sklouzávám níže. Tam je pro rozkoš místo.
A teď, zrovna teď jsi mou malou panenkou,
Princeznou porcelánovou, prokletou loutkou.
Mám Tě omotanou kolem prstu, budu si do rána s Tebou hrát,
Spoutám Tvou nevinnost. Roztříštím Tě na kusy.
Marně se budeš hledat v končinách sametových záhybů mého království.
A než s Tebou skončím, budeš nezvěstná.
Líbí..?
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
