přidáno 11.12.2007
hodnoceno 3
čteno 1626(16)
posláno 0
Ve vitríně
skleněné
-bez vzduchu-

bez lásky
jen s přátelstvím
-bez sebe-

a hlavně bez tebe...

a se vším
-možným-
v hlavě

tak tam sedím
-kolena otlačený-
s křídly
bezmocně složenými

s bezmeznou nadějí
-co se nechce vzdát-

tak tu zůstaň stát

vždyť

to hloupé slovo
-čekání-
zase nechce odejít...
přidáno 16.12.2007 - 19:51
Připomíná mi jednu moji kamarádku...myslím stylem psaní... Děkuju, že jsem si na ni mohla zase po dlouhé době díky tobě vzpomenout... ;)
colorka
přidáno 11.12.2007 - 17:03
tak pro příště...?
přidáno 11.12.2007 - 16:13
hmm...kdybys měla jinou anotaci /nebo prázdnou/, tak to okomentuji ;) ;) ;) /hele, právě sem vložil komentář :)/

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
zase nechce odejít... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Daj se oči milovat?
Předchozí dílo autora : Vítr

» narozeniny
angel [18], Bambulka [16], Jitrocel [3]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming