O nepravé Marii

Ďábel za Marii se převléká,
rouhavě mluví.
Mnohé do otroctví zavleká,
cizími zásluhami se chlubí.

Lid svůj k modlářství sved
a bludy učí.
Chléb pýchy sněd,
nad Pravdou skučí.

Prý je to Marie pravá,
prý je matkou naší.
Avšak každý ví, že šelma je dravá,
zkázou je vaší.

Z moře se vynořil,
jako lev obchází.
Celou zemi zamořil,
se všemi hrozivě zachází.

Před Marii nepravou všichni klekají,
jí dary přinášejí.
Všem kdo Pravdu říká hlavy sekají,
smrt věčnou si odnášejí.

Přeludem se oklamat nechali,
jím se vést.
Na spásu marně čekali,
proč nechali jste se svést?

Každého cejchuje,
kdo poklonu jí složí.
Satan život jí vdechuje,
důvěru v ní hlupák vloží.

Soud její již nastal
a kalich hněvu vypila.
Tu Kristus mocně povstal,
krví svatých se opila.

Vínem svým národy chtěla opojit,
vínem lahodným.
Do modlářství svého všechny lidi zapojit,
vínem opojným.

Spravedlivý její úmysly odhalí,
jejím léčkám unikne.
Jo, spravedlivý, ten se jí nebojí,
ale duše hlupáka zanikne.

Kdo zemřít má, ten zemře
spravedliví v Pravdě zůstanou.
Hlupák život svůj dá hydře,
spravedliví odměnu svou dostanou.

Podsvětí z jejich skutků plesá,
z klamů jejích se raduje.
A ďábel níž a níž klesá,
Marie nepravá mocně čaruje.

Marie nepravá snaží se mnohé zlákat,
a u mnohých se jí to daří.
Do svých sítí duše ubohé vlákat,
Hospodin však nakonec její plány zmaří