Už je to skoro rok ... Dneska bys oslavil svůj svátek...
přidáno 24.09.2008
komentářů2
čteno1201(8)

Včera jsme přišla ze školy domů uřícená a s myšlenkama na učení. Natlačila jsem do sebe oběd (jinak se to říci nedá, protože táta mi dal pořádnou porci polévky) a uklidila. ani jsem však nestihla udednout ke svému stolu, neboť mi táta oznámil, že pojedeme nakupit do Globusu a vyzvednout mamku z práce. Jenže... m¨ěla jsem řídit já. Ach jo, to zase bude něco. Celé první pololetí loňského školního roku jsem chodila do autoškoly a dne 17. ledna 2008 (přesně měsíc od doby mého nazození, sametové revoluce a svatby pana Paroubka, a byl o právě ten den, kdy v Praze vystupovala moje milovaná skupina Within Temptation, a já u toho bohužel nebyla:-( ). Ale abych příliš neodbočovala od tématu, naážu zpět na nit. Tak jsme tedy včera řídila, za poslední půlrok to bylo teprve podruhé, co jsem seěla za volantem. A světte div se, řídit stále umím. Jenspíš za to vděčím - ne svému talentu - tomu, že jsem autoškolu dělala celý půlrok a ne dva tři měsíce jako moji spolužái. Nozkrátka jsem musela trčet ve škole a také nebylo lehké zamluvit si víc hodin týdně, protože v kurzu nás zpočátku bylo hodně. No a jak to probíhalo? Docela dobře, tedy vlastně... Já se sebou úplně spokojená nejsem, ještě mám co zdoknalovat a nemyslím tím ovládání vozidla (to mi jde dobře), ale vyhodnocování situací. Prý jsem dnes za své rozjezdy dala zbytečných 50 Kč, které nebyly nutné. Ale co mám dělat? zkrátka nejsem jako můj táta v tomhle. Ten, když v mém věku dělal autoškolu, tak byl nejlepším žákem. A já to po něm bohužel nezdědila, ale i tak jsem závěrečné zkoušky zvládla hned napoprvé:-)
I dnes jsem jezdila po městě a táta mi děla spolujezdce, který sem tam řekl "dej dvojku, dej trojku, zrychli, zpomal, nezastavuj, jeď, ale jelikož nejsem tak zkušená řidička, jako je on, tak zkrátka jezdím opatrně a drobné chybičjky zkrátka dělám, ale lepší, než se vybourat. A to, že jsme málem vjela na obrubník a odřela auto, to se může stát každému. Není vždy lehké odhadnout, koli místa je na pravé straně, když jako řidič sedíte nalevo. No uznejte sami, že aspoň zazačátku se to odhaduje špatně...

Dnes jsem vyzvedávala a odvážela mamku a potom jsem s tátou zamířila na hřbitov. Přišli jsme se na hřbitov podívat na dědou, který zemřel na rakovinu, už je to téměř rok. Když jsem stála nad tou deskou, neubránila jsem se těm dvěma slzám, co mi stekly po tvářím a jen velmi těžko jsem zadržovala ty další. Uvědomila jsem si, jak je to dlouho co s náma není a co všechno s námi ještě mohl prožít. Bráchovu maturitu a přijeí na VŠ, můj řidičák, nadcházející maturitu a rovněž VŠ, a přálo-li by více štěstí, snad i naše promování a založení rodiny, pravoučata... Ale takový už je zkrátka život, někdo tu zůstane déle, a jiný musí odejít dříve. Je nefér, že zrovna jemu nebylo dopřáno více času. Děda byl skvělý člověk, byla s ním sranda, byl hdný a vždycky jsem ráda poslouchala jeho průpovídky. Bhužel, byl nemocný. Od doby, co věděl, že má rakovinu, změnil se. Věděl, že už pmalu umírá a je jen otázkou času, jak dlouho zůstane. Už nebyl tak veselýá a hovorný, jako dřív. Už nechodil do své dílny kutit, tak jak to rád dělával. Už ne... Viděla jsem v jeho očích jen jediné, čekání.
Očistiili jsme desku a zapálili svíčky. Potom táta vstal a stoupl si vedle mně.
"Dneska má dědeček svátek."
Krátce poté, co to řekl, spadlo na zem několik kaštanů z nedalekého stromu. Náhoda, znamení? Záleží na vás, co si vyberete. Dnes bych volila to druhé. Táta pronesl toto: "Vidíš? Poděkoval nám za to, že jsme mu zapálili svíčku."
přidáno 15.02.2015 - 16:16
Jak píše Janek, život není spravedlivý a je-li Bůh, co si nás stvořil k obrazu svému, pak asi mu nejsou cizí ani naše chyby a tak si k sobě bere ty nejlepší, aniž by bral ohled na pozůstalé.:-(
Mne mrzelo, že se táta nedožil mé svatby a narození mých synů, ale taky měl rakovinu a pohřeb na můj svátek. V roce, kdy jsem se pak ženil a počal staršího synka, který je mu i v něčem podobný. C´est la vie!:-(
Jinak věřím, že něco bude a ten pád kaštanů byl znamením, že dědeček ví, že jste ho měli rádi.:-)
*Nikdo není dokonalý, teprve praxí se dokonalosti blíží a opravdu je lepší jezdit opatrněji než frajeřit a bourat. Je třeba počítat i s nedokonalostí druhých a tak opatrnosti není nazbyt. Co by Ti bylo platné, žes jela podle pravidel, když ten,co nedodržel, by Tě převálcoval, protože měl silnější vůz, odolnější karoserii apod...Frajerů jsou plné hřbitovy!
**Jo, pokud sem zabloudíš, ještě si to po sobě přečti a oprav chyby a nepřesnosti /třeba i charakteristiku 17.ledna!/
Měj se fajn! :-)))
přidáno 24.09.2008 - 19:39
Asi život není spravedlivý... pokud víš,psala jsem ti o mém dědovi... uzdravil se... a tak zažil svatbu bráchy... i to, že se stal pradědou... právě včera... mrzí mě, že ten tvůj to nestihl :(

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Můj dědeček... : trvalý odkaz

Následující deník autora : Jak mi spadl kámen...
Předchozí deník autora : Má bezútěšná existence

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Claire [15], raDan [10], Zdenička [10], darknessBara [9], KristynaKlimova [9], NoName [6], LudvíkRoiSoleil [3], Romuska777 [1]
» řekli o sobě
Severak řekl o tlachapoud :
Střez, střez se Tlachapouda, milý synu. Má tlamu zubatou a ostrý dráp. Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap. -- Lewis Carrol: Alenka v říši divů (a za zrcadlem) (v překladu Aloyse a Hany Skoumalových)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku