![]() ![]() ![]() |
Mám ráda ABO (Aborigince)
Poprvé jsem uviděla jejich koncert před Operou v Sydney, celé dopoledne seděli na zemi 2 muži a hráli, 2 ženy na zvuk z píšťal "didgeridoo" tančily, byly pomalované jako ptáci a podle toho se pohybovaly i jejich paže a doslovně létaly. Muži byli rovněž pomalováni. Někteří z nich se domluví angličtinou, jiní používají k domluvě rukou. Mne to velmi dojímalo, protože jejich příběhy za zvuku didgeridoo byly vskutku dojímavé. Někteří umí nádherně kreslit zajímavé motivy, samozřejmě ze světa zvířat, která v Austrálii žijí ojediněle. Jiní se smějí a vidíte, kolik pohody z nich jde. Zaposloucháte se a sednete si klidně na zem a vydržíte i 3 hodiny jako já.
Mají vypěstovanou svou víru a své snění. Tak, jako křesťané mají svou Bibli, oni mají svou víru snít. A tak to je. Tradice u nich se opravdu uchovávají. Znamená to a říká se tomu "elders", že ti, co jsou výjimečně nadaní, se učí od svých dědů a pradědů zvykům a tradicím, a to po celý život. Viděla jsem je i v buši a na pokraji pouště, kam nás dovezl náš známý, žijící v Austrálii, je to lékař. Ten jim občas vozí nějaké dobroty a je s nimi v přátelském vztahu. Jejich oči Vám poví vše, málokdo se vydrží do jejich očí hluboce dívat. Ale oni Vám i předpoví takové věci, že si říkáte, to není možné. Oni poznají, kdo z nich je ten nejlepší a kdo uměl získat nejvice znalostí, ale i zkušeností. Jejich moudrost je neskonalá. Jejich písmo nebylo dříve nikde zapsáno, kromě znaků v písku, co Vám ihned nakreslí, nebo znaků na stromové kůře či na hůlkách.
Život Aboriginců je ceremonie a nábožensky vzato, dají najevo, kdo jsou. Výzdoba těla a osobní výzdoba Aborigince Vás upoutá a ihned poznáte, kdo je. Jejich originalita tvořit je úžasná. Tradicí různých kmenů jsou tance, zpěv, osobní výzdoba, hraní na didgeridoo, ale i jiné nástroje jako bubínky.
Víra snít je tolik obdivuhodná. Jejich umění je symbol světa a víry Aboriginců. Mám je ráda.
Je milé vidět, jak se tam všechno prolíná. Symbolem australského životního stylu je především uvolněný postoj k životu. Jejich "No worries", jako volně přeloženo, žádné strachy nebo není problém, slyšíte na každém kroku. Lidi jsou tam k sobě více tolerantní a hodně se smějí. "Keep smiling" se vám zapíše do paměti navždy.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mám ráda ABO : trvalý odkaz
Následující deník autora : Je tu čas Adventu
Předchozí deník autora : Největší elegán Alain Delon
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
sttyler [17], Dominik [16], JPslash [11], Valentýna Samková [9], Martin [8]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.