Cvokhauz, Nowiš a Izzumi... co víc si přát :D
![]() ![]() ![]() |
neberte to vážně... :D
báseň o které se mluví :
Nádechy duše,
Do duše suše,
Však plno radosti
Ze spleti života.
Z uzlin krve, lásky,
Bez smuteční pásky,
Jak hluše, zkroušeně zní,
Zdánlivá radost,
Smutek předsevzatý.
A zdánlivý smutek,
Z radostných hloubek vzatý.
Jak od pocitu k citu,
Tak od citu k pocitu.
Melodie zní tu,
Vzít si, či nevzít?
Emoci cizí..
Jak si ji vyložit.
Tak smrt hrála hru
v kostky s Gabrielem
a mariáš mastili Andělé,
tak Ďábel vzav srdce lidské
si za příklad,
se zamiloval.
Tak s radostí odevzdaný život,
Do rukou milované,
Přec odporujíc,
Bývalému přesvědčení.
Tak vyrvané srdce,
Ze srdce srdcí,
Násilně vzato,
„Pro dobro světa!“
Jen jedna bytost,
A tolik stran
Té samé knihy.
Jen jedna píseň
A tolik not
Jiné intenzity.
Jen jeden život
A tolik lásky,
Vzteku,
Smutku.
Tolik rozličných emocí,
Jen v jedné osobě.
Sto rozervat duši,
Takové množství
rozličného

NoWiš : ta poslední sloka je moc krásná, buď navždy mladý, ať se to tak hezky čte. Děkuji.

Zajímavé interview. I ta píseň na konci se mi líbila. Možná by stálo za to udělat nějaké vážné interview, já totiž inklinuji k tomu brát vážně vše.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Interwiew s Nowišem : trvalý odkaz
Následující deník autora : Pro Izzy a Cvoky
Předchozí deník autora : Tanec
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Singularis řekla o VKate :Má vynikající literární styl, její díla jsou důkladně promyšlená a mají logickou stavbu. Dává si na nich záležet a nechybí jí ani smysl pro humor ani cit pro to, kdy jej použít. :-) Její román o princezně Nie, která se zamilovala do dívky, ale zlý král ji nutil do sňatku s princem Viktorem, patří k mým nejoblíbenějším delším dílům na Psancích a mohu jej doporučit všem, komu není lesbická láska proti mysli.