Dívka v modrém: Úplně tě chápu... a děkuju.

Proč bych měl psát nějaký debilní fantasy, když fantasy nesnáším!!

Tvé odkazy na další články jsem nečetla, zatím, ale přečtu, časem, snad :)). No...zajímavé, zajímavé...všude kolem nás umělá inteligence, nakloňovaní lidé a zvířata. Jednou budou občanky - čipy, kde snad bude i zaznamenáno, jestli můj otec byl robot, nebo člověk...nebo, jestli nejsem míšenka - robotočlověk . A kolik procent je ve mě umělého a kolik lidského ( a kolik zvířecího). No...ještě, že se toho nedožiji. Lidé se pak nebudou morálními aspekty vůbec zabývat, budou si jen 3D tiskárnou tisknou svůj svět...:)

Je to bohužel natolik neuměle napsáno, že nejsem ochoten to číst, no... Bohužel

Postulujme základní teorém, nebo ještě lépe předpoklad, že má v poezii každá vyvřelina své místo pro svého tvůrce. Pak jaký postoj k němu zaujme? Za A vědecký - ten bude předpokládat a posteriori analýzu vlastní tvorby, něco jako, když kontroluješ vlastní výkaly, abys zpětnou projekcí potvrdil, že jsi něco toho dne jedl, nebo ne a co přesně a v jakém množství a při jaké příležitosti a tak zpětně vytvořil obraz vlastní minuslosti: můj bratr například po každé noční kalbě ráno obtelefonuje všechny svoje kumpány, aby mu sdělili (a on zase jim), co se dělo, poněvadž má výpadky paměti a je třeba dát skládačku dohromady, pro případné dotazy nezaujatých osob - což je důležité mimojiné i proto, aby nakonec mohl říct, jestli to stálo za to nebo ne. Taky od čeho jiného kamarádi jsou, že? No a za B postoj umělecký, který zpětně příčinu nehledá a hodnotí výsledek jako nejvyšší účel díla. Z onoho hlediska je pak citelný rozkol mezi oběma přístupy nebezpečným precedentem, neboť označuje vědeký přístup jako nehodný slova umění, zatímco ten druhý přítup označuje jako zbytečný. Dokáže někdo - kdokoli, kdo je toho inteligenčně schopen - formulovat třetí přístup ke tvorbě, který by byl kombinací užitku i požitku? Ach bože, můj mozek se přehřál......

nezávidím poutníku z času přečtených...líbí a moc

Primaden dík ale to nechám na každém jak si to vezme.

Taková, co se mi teď hodí .. otevírá oči ve smutku a trápení.. zajímavá.

... jsou i jiná místa ;o))))

jo! ;)

Yasmin: Říkám, že nikdy nic nenapíšu podle svých představ...jaké verše myslíš? Jinak dík:)

No... jsem zvědavá, co přijde dál. Může někdo napsat ještě větší extrém?

Něco na té básni je. I když mě ze začátku odradily některé verše, tak se mi nakonec líbí :-)

Yana: slnečnica: PrimaDen: Jéé, moc děkuju. Mám velkou radost, že se líbí. Díky moc :-) :-) :-)

Homér: Alkoholici sami o sobě nemusí být špatný lidi... Jen když pijou, tak jsou hrozný- směšní, nechutní, nespolehliví, zraňující... nesnáším chlast.

Moc hezky se ti podařila zachytit atmosféra, musela jsem si ji přečíst i několikrát :-)

U jedný takový jsem bydlel v podnájmu, rozvedená alkoholička se čtrnáctiletou dcerou. Nepochybuj, tohle je podle mě dobrý dílo.

Homér: No jo... Každý má jiný vkus... Mně se ode mě nelíbí žádná, ale díky :) jsem ráda, že se ti to aspoň trochu líbí :)

To je krásný. A Paříž je taky krásná. Byla jsem tam jednou a řekla jsem si, že se tam prostě musím vrátit.

Bych natisknul 300 slonů a poslal je do města.