Hlídkuje půlnoc. Nic se nezměnilo?
A kola drtí rosu jako sklo.
Dokořán okna. Už se rozednilo.
Štěňata kňučí. Děvče zavýsklo.

Za hlavou ruce, slunce v horizontu,
nebeské vlaky jedou po klenutí.
Vstávají země, setřásají frontu
a vítr vjíždí ptákům do perutí.

Tichounce chodí po trávníku zase
milenci ticha, ticha odnikud,
a básníkům, těm za noci už zdá se,
že vidí dál, dál za osud.