Dalo by se odpovědět.
V tu chvíli by nebylo nic jednoduššího.
Víš, jak to zahrčí v hodinách,
když mají odbít půlnoc?
Čtu si. Převracím listy.
„Dnes jsem poprvé plakala po tvém
odjezdu.
Utírám prach na tvém stole,
Padá nový jak sníh, i v létě.
Myslela jsem stále,
Že stojíš pod okny, dole.“
Jednoho dne jsem mohl vejít.
Poddoloval tě její strach
z nepodařeného života.
Náhle jsme byli sami mimo sebe.
Dívali jsme se na proděravělé nebe
Bílých hvězdných drah.
Kam jsme až došli?
Zajisté na kraj světa, který se může zdát.
Se zavřenýma očima.
Teď je musíme otvírat,
Abychom nezakopli o kamenné lesy.
Já jen vím, že jsem tě mohl odvést
k šípkovému keři,
který se chystal vykvést.
Jsou cesty, po kterých můžeme jít jen sami.
Jsou zarostlé pomněnkami
našeho svědomí.
Tolikrát ještě budeš plakat jinak?
Teď už můžeš číst jen roztržitě
Své polomy
A každá kapka, která ukápne,
se vsákne na úsvitě
do malých úst, která se uhnízdila
v našem bytě.
Dalo by se odpovědět.
Ale což vím, kam vede?
V tu chvíli by nebylo nic jednoduššího.
Víš, jak to zahrčí v hodinách,
když mají odbít půlnoc?
Čtu si. Převracím listy.
„Dnes jsem poprvé plakala po tvém
odjezdu.
Utírám prach na tvém stole,
Padá nový jak sníh, i v létě.
Myslela jsem stále,
Že stojíš pod okny, dole.“
Jednoho dne jsem mohl vejít.
Poddoloval tě její strach
z nepodařeného života.
Náhle jsme byli sami mimo sebe.
Dívali jsme se na proděravělé nebe
Bílých hvězdných drah.
Kam jsme až došli?
Zajisté na kraj světa, který se může zdát.
Se zavřenýma očima.
Teď je musíme otvírat,
Abychom nezakopli o kamenné lesy.
Já jen vím, že jsem tě mohl odvést
k šípkovému keři,
který se chystal vykvést.
Jsou cesty, po kterých můžeme jít jen sami.
Jsou zarostlé pomněnkami
našeho svědomí.
Tolikrát ještě budeš plakat jinak?
Teď už můžeš číst jen roztržitě
Své polomy
A každá kapka, která ukápne,
se vsákne na úsvitě
do malých úst, která se uhnízdila
v našem bytě.
Dalo by se odpovědět.
Ale což vím, kam vede?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Hannazka [18], eva z lsoko [16], miruska [13], MerkeligSkapning [12], Gustaf [5]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
