Sníš moc krásně.

pedvo : milý Péťo, ani nevíš jakou radost mi udělají vaše slova, od vás kluků, že se vám moje snění líbí. Děkuji.

Snít umíš krásně; a také jsi nám sdělila dojem, který v tobě sen zanechal. Pěkné.

Mlčeti Zlato : děkuji. Jako vždy si napsal krásné vysvětlení.

Básně se rodí ze života přemletého podvědomím, z okamžiku a z momentálních pocitů, ale to je jenom materiál. Zbytek je tak trochu prácička.
Ovšem sny, když jsou, pak je to cesta do známého neznáma.

Psavec : také Ti děkuji.

Další kamínek do mozaiky, díky moc.

Mlčeti Zlato : je to tak, že musí být hezká společnost, a třeba sedět pod obrazem "Piják absintu" obraz českého malíře Viktora Olivy z r. 1901. Od znovuotevření kavárny Slavie v r. 1997 visí olejomalba na zdi v zadní části kavárny. A kdo pod ním sedívá neodolá si tam ten Absinth dát. Dala jsem si ho i já... díky.

Já se tam necítím nebo cítím nemístně, tak se umísťuji raději jinam, ale místo je to nádherné.

Doplním zde něco, co je opomemuto. Vyšehrad a jiná stará místa jsou mnohem starší, než se uvádí. Pravděpodobně s českým národem nemaji, co do činění. Už tam byly, jsou a budou ještě dlouho po nás..

Mlčeti Zlato : tak tohle je hodně vtipné. Díky.

Mlčeti Zlato : ano jsou, zaplať Pán Bůh! Děkuji.

Psavec : děkuji.

Dandy : staré přísloví, ano. Děkuji.

Mlčeti Zlato : hezky napsáno. Díky.

MLčeti Zlato : děkuji, je to tak.

Mlčeti Zlato : pohlazení vlahou rukou jarního vánku je nádhera ! Děkuji.

Psavec : je to potěšení. Díky.

Dandy : ano, letos se dostavilo brzičko. Díky.

Kdo by neměl chuť do tance po pohlazení vlahou rukou jarního vánku.