Mlčeti Zlato : to si napsal bezva a výstižně.

Mlčeti Zlato : děkuji Ti za zastavení.

Čas je pěkný zloděj, co schvátí, nenavrátí a toho rozumu taky moc nepřibývá. Budeme tomu říkat zrání, to je takový příjemný eufemizmus.

...a svět se točí

To se nám udělalo k životu.

Další Tvoje perlička

zaseja : děkuji, i já je miluji.

Psavec : děkuji.

Darko : děkuji.

miluju magnolie

Krásné květy i kvítek.

Zkrátili nám den, čert je vem.

Pěkná o čase,děj vněm neni však vždy jen o radosti

Magnolije jsou krásné.
Ale v době jejich květu se jahodníky probouzi k životu.
Zahradničení mne vlastně živí.
Vůně truskavců copy laskavců.
Doušek vody ze studánky.
V mechu kniha sama
obraci své stránky.
Jak v herbaři vni
listek čtyřlisku.
Nelpí rosa na listku.
Výra obrací se ke štěsti.
Kniha zavřená ,roscestí.
Cesty tři jak sestry kde se jejich
život dělí.
Svede která znich,sever,zapad,jich.
Kniha v podpaždí.
Tělo v podpláští.
Kroky padi pěšinou.
Snad že cesty prominou.

pekný obraz si namaľovala

pedvo : milý Péťo, děkuji. Buďme šťastní, že máme vnoučata, pokračování našich rodů.

Hanulko, ty se lepšíš. Řekl bych, že už to nebereš z jedné vody načisto, ale přečteš to po sobě a případně trochu upravíš. Přitom v tom zůstává vše původní, co tam bylo. Třeba se mýlím, ale tohle dílko je radost si přečíst, tím spíš, že mám také takovou vnučku. Ahoj.

pedvo : Péťo, děkuji a přeji krásné svátky jara.

Psavec : Milánku, já děkuji a přeji krásné svátky jara.

Zase ses krásně vyznala ze svých pocitů, hezky se to čte.