![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Jéé. Ta liška tu rustikální selanku velmi pěkně ozvláštnila. Navíc, když někdo jako já, vnímá v textu barvy a živě si představuje, co čte, tvoří oranžová liška v bílém sněhu modelový příklad pohádkových asociací (třeba hon na lišku v Popelce). Samotné ticho je co do barevného ladění jinak docela fádní a statické, pohyb znamená ruch, ty si to v téhle básni zcela jasně uvědomuješ, takže v ní na pohyb takřka nenarazíme, ale když už ano a zjeví se liška - oranžový kontrast statického ticha, nabádáš k zastavení. Takže celá básnička funguje správně a vytváří tu správnou představu navozující dojem ticha v zimní krajině. Ano, ta liška je tam velice důležitá.


Mamka: poll: Amadeo´´: Díky za návštěvu. Moc mě těší, že vás oslovily :-)


Mně se líbí nejvíce ta druhá, do které se Ti podařilo vtisknout krásnou atmosféru. Jako bych tím sadem právě procházel.


Krásně maluješ - stromy děravé jak staré sítě - moc pěkné přirovnání


Nikytu: casa.de.locos: Moc díky za návštěvu. Taky mám asi nějak nejradši tu první :-)


Ta první se mi líbí nejvíc. :-)
A všechny jsou moc hezké.
A všechny jsou moc hezké.


Nádherná, jako obvykle. Ta první mi rezonuje v hlavě a nejspíš ještě dlouho bude. Čtu teď Wind, sand and stars od Exuperyho a mám z toho podobný dojem, nevím, čím to je.


Orionka: Jsem moc rád, že se ti to líbilo, ale já v tom asi svoji cestu úplně nevidím :-) Dík za zastavení :-)


Mě jednou jedna holka řekla: "Vyser se na básně, dej mi ho na dásně." Zkus hádat jak to dopadlo.


puero: DDD: Debata o požehnaném věku mě pobavila, díky, pánové! (Jinak myslím, že tohle nemá s věkem vůbec co dělat... :))
Pokud jde o báseň, tak já naopak oceňuji vyhročení novým směrem, k pevnější formě. I když jsi to pořád ty, je to takové lehounké, rozevláté, naznačené... až se v tom rýmy ztrácejí a všimla jsem si jich vlastně až po upozornění v komentářích. Což je možná dobře a má to to tak být :). Za mě hezké.
Pokud jde o báseň, tak já naopak oceňuji vyhročení novým směrem, k pevnější formě. I když jsi to pořád ty, je to takové lehounké, rozevláté, naznačené... až se v tom rýmy ztrácejí a všimla jsem si jich vlastně až po upozornění v komentářích. Což je možná dobře a má to to tak být :). Za mě hezké.


puero: Víš, co je na tom požehnaném věku nejhorší? Počínající skleróza. Možná už to je taky stařecká demence. Už skoro rok všem tvrdím (a co hůř, sám tomu věřím) že mi je 38. A tuhle jsem náhodně zašilhal do občanky a hle, jaké překvapení! Bohužel teď už se to začíná blížit pravdě...
Ale pořád mě nikdo v autobuse nepustí sednout. Já to nechápu...
Ale pořád mě nikdo v autobuse nepustí sednout. Já to nechápu...