Amelie M.: Máš pravdu, že je to nedomyšlené a nedotažené, proto jsem také do anotace napsal/a "momentální nápad". Prostě mě to napadlo a neměl/a jsem čas ani motivaci se tomu řádně věnovat, ale by mi líto ten nápad jen tak zapomenout.

Antarktida je tam prostě proto, že se rozléhá kolem jižního pólu, žádný zamýšlený vedlejší význam tam nemá.

Snad bych se za vydání tak nezralého díla měl/a omluvit, ale stejně to byl spíš jen experiment. (Který úplně nevyšel, i když ta jedna myšlenka v něm asi cítit je.) Slibuji, že příští dílo bude propracovanější.

ta_malá: Děkuji. :-)

Líbí se mi ty myšlenky (i když bez předchozích komentářů bych je asi nepochytil/a). Uvědomuji si, že i já mám často tendenci interpretovat vše raději tak, jak mi vyhovuje, než objektivně. Jen těm posledním dvěma veršům stále nerozumím.

Mám z ní příjemný pocit. Snad je mým skrytým přáním být krásně obyčejný/á. Člověk prostě touží po tom, co nemá, a kdyby to měl, zase by to nenáviděl.

Napadlo mě, že uprchlíci mohou být nebezpeční, i když nejsou o nic horší lidé než mi. Vzpomeňme na Stanfordský vězeňský experiment - drastická situace dokáže přimět i docela obyčejné lidi k naprosto neuvěřitelnému chování.

casa.de.locos: Děkuji za úsilí, které jsi věnovala čtení díla i psaní komentáře. Vážím si toho.

Také mám radost, že je ti sympatická Aura. :-) Opravdu je inspirovaná Auri.

Zda se Aura a Emerald v seriálu ještě objeví váhám, ale připadá mi pravděpodobnější, že spíš ne (děj této epizody se odehrává už skoro na konci školního roku), úplně vyloučit to ale nemohu.

I'm sorry, but most of your tea poems are not my cup of tea.

Amelie M.: Děkuji za velmi příjemný komentář. Potěšil mě. :-) V této sérii krátkých povídek se opravdu snažím zachytit schopnost radovat se i z drobností a přemýšlet přitom.

Amelie M.: Mám radost, že to alespoň někdo dokáže ocenit. Děkuji.

Myslím, že pokud jsi z toho jelen, chápeš to správně. ;-) Překlad existuje, ale moc zajímavý není. Jde o rešerše; "seznam sbírek a dokladů, které může lidská bytost ochutnat výhradně pomocí nějakého úřadu" znamená přehled elektronických archiválií, "mašinérie" zase znamená počítače. Ale myslím, že lepší zážitek z toho člověk má, když to čte nepřeložené a významy si zkouší domýšlet.

Amelie M.: Vnímám to podobně. Také si myslím, že jednička se mi povedla víc.

Vyvolává mi to představu nepříjemné situace, kdy jedná strana (já) touží po dalším prohloubení blízkého vztahu, ale druhá je spokojená se vztahem takovým, jaký je, a možná se i otevírá méně, než by si první strana přála.

Ta anotace "no komment" je možná trochu zavádějící, když ti, zdá se, komentáře, zase tak moc nevadí. Možná by bývalo lepší nechat tu anotaci tentokrát prázdnou.

Tedy... kdybych nevěděl/a, o který film jde, podle toho textu bych ho vůbec nepoznal/a. Asi jsem ten typ diváka, který na malířově obrazu vidí rám, plátno a barevné pixely místo kadmiově žlutých mraků...

V průběhu čtení mě to trochu nudilo, ale konec mě pobavil a překvapil. Pointa mi připadá docela dost skrytá, trochu napovídají ty kroužky těl, ale mně to došlo až na konci.

Nádherné vlnění. A líbí se mi, že si to dovedu při troše snahy představit. :-)

Netroufám si hodnotit poezii, ale sdělení, které jsem z této básně pochopil/a (a nevím, zda správně), je pro mě důležité. Ano, dnešní společnost klame lidi iluzí dosažitelného ideálu, který je však dosažitelný jen pro velmi malý zlomek obyvatelstva, a ostatním snaha o jeho dosažení spíš ublíží. Otázka zní - jsou za to, co produkuje systém společnosti, vinni konkrétní lidé?

derrry: Děkuji za další zajímavě odlišný náhled na věc. To, že text není sevřený, je záměr. K doslovnému vyjadřování mám celkem silnou tendenci, možná proto, že když jsem kdysi zkoušel/a nedoslovné, nikdo další tomu nerozuměl. Škoda, že se ti to netrefilo do vkusu. Přesto děkuji za čas, který jsi tomu věnovala. :-)

Ačkoliv mě téma uprchlíků zase tak moc nezajímá (myslím, že by ho měli řešit mnohem povolanější a k tomu kvalifikovanější lidé než já), s myšlenkami vyjádřenými v této úvaze souhlasím. Bohužel, lidé velmi často ve volných chvílích nezávazně a povrchně diskutují o něčem, o čem ví jen velmi málo, a tak docházejí k naprosto nesmyslným závěrům.

Vyučovat se bude pomocí počítače a pracovat z domova? Hm... nějak mě ta představa neláká. Ne že by se mi líbilo zdlouhavé dojíždění, ale úkolem školy (základní, ale i střední) není jen zprostředkovat znalosti, které si žák stejně najde na Wikipedii, ale také vychovávat. A jak počítače začnou vychovávat lidi a ty počítače budou programovat roboti, protože lidi na to budou moc líní a hloupí, zatímco roboti budou čím dál vychytralejší, začne to být podle mě pro lidi čím dál horší.

Hezká úvaha. Určitě stojí za zamyšlení.

Obrázek mi připadá velice povedený. Haiku si netroufnu hodnotit (nejsem na to odborník).

Souhlasím s A42. Pobavilo mě to a dává to smysl.