Leslie: Aha, tak to jsem jen špatně pochopila :-).

Máta: No jasně, odstup pár hodin nebo dní dodržuju taky. Ale tohle je odstup půl roku. A až teď vidím některé věci. Přestože ale odhaluji některé chyby teprve teď, po takové době už nechci do obrázku zasahovat. ;-) A taky je rozdíl, že jsem se nesnažila vytvořit umělecké dílo, ale pouze jsem se na tom učila.

Leslie: To určitě. Ale tohle je tak nějak všeobecný postup, který souvisí i s únavou. Jedno z mála doporučení, které opravdu dodržuju :-D a za ty roky, co kreslím se mi mnohokrát osvědčil. Odstup je dle mého skromného názoru a zkušenosti nutnost :-) Ale je na každém jak se k tomu postaví, nikomu nic nevnucuju :-)

Máta: Díky za tip, určitě na tom něco je. I když každému funguje něco jiného... a hlavně taky záleží jak kdy. K tomuhle už se asi vracet nebudu, ale určitě souhlasím, že je někdy potřeba odstup.

Yana: Je to tak! :-)

puero: Kdo?

Já myslím M.S. ano?

Leslie: Ani nevíš jak já ti rozumím, také nikdy nejsem úplně spokojená. Taky jsem perfekcionista. Portréty mám na stojanu i několik dní a prostě jen chodím koukám, co bych ještě mohla upravit. Ale musím říct, že nechat kresbu uležet a pak se k ní vrátit mi často pomohlo dotáhnout ji tak jak jsem si představovala. Pak líp vidím ty chyby, které jsem předtím přehlédla.

Máta: Děkuju:-) Sama tam vidím spoustu nedokonalostí (jsem perfekcionalista) a mám co dělat, abych do toho už nešahala, nechala to autenticky tak, jak to vzniklo a vypilovala až další. :-)

Na první pokus to vůbec není špatné. Líbí se mi jak pracuješ s kontrastem světla a stínu. Je příjemně dramatický.