"Později jsem ležel na zádech a vykřikoval : NULA, NULA, NULA a do toho jsem začal pípat." - nejmenovaný básník.
přidáno 17.03.2009
hodnoceno 1
čteno 996(22)
posláno 0


Sedím, maje
času jako bouře klasu.
Moji pracovníci, volové moji
netáhnou již nic
leč vlečku tmy.

Kulisy fantazie -
tolikrát zbořené,
vždy opět stvořené
obratným inspicientem
jako vejce znovu snese
slepice.

Záda, jimiž vede páteř,
nasycena tmy,
chtějí vyskočit z těla pryč,
jako oči
se hrnou po vidině krásné dívky
na rohu ulice.

Ticho, takové ticho v mojí hlavě -
chloupky pod mikroskopem,
viry, škvrňata a bakteriofágy
hopky hopky v mojí hlavě -
Stromy, pralesy a džungle,
hýkání opic, syčení hadů,
troubící tarzani na plošinách
v nebeské výšce -
Srdce, v osrdečníku, v chrámu,
s inkským šípem v sobě, propíchnuté
jako balónek, prskající
a pištící -
Srdce, mluvící podivnou řečí
temně pumpované krve -
Srdce, temně blízké, upozorňující
na dva principy - srdce, mozek -
Mozek - prales, Mozek - housenka,
rota vojáků, barevný motýl, lesklý hlemýžď,
pestré květy staletých stromů,
Větve - proti nebi v obrysech, osudové
splétání struktur reality, rozbíhání
do hýždí ponurého vzduchu, našedlého,
hustého a bubnujícího,
Ruce - dva pahýly, naostřené klacky,
povykující šimpanzi,
Nohy - ve vodě, v Amazonce, ukousnuté
krokodýlem,
Tělo - přítel duše, obětovaný v chrámu,
na vysokých schodech posvátného chrámu,
Chrám! Nad městem se tyčí prst rozlehlého chrámu
a požírá návštěvníky, dobrodruhy, hloupé
a zapomětlivé pisálky.

Pískot enervující reality
nikdy nebude tak hlasitý,
abych si vzpomněl na všechny kapky krve
v mých plicích, v mých střevech, v mé kůži.
Povrch, jako hloubka, stejně nepřístupný,
tělo, jako duše, stejně záhadné,
život, jako džungle, pestrý a nebezpečný
a jako černá vdova jedovatý
a jako kudlanka nábožná odporný.

Blaženě poslouchám
pískot enervované reality.

přidáno 19.03.2009 - 18:51
co říct.... Zvláštní, ale nádherně zpracované :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pískot enervované reality : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Samota
Předchozí dílo autora : Dvě Katky

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Idara, Mlčeti Zlato, štiler
» narozeniny
Mhh [11], AdamL [12], trukio [10], necojakoanna [4], Janeala [1]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :
je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku