|
....co nejde říci, zkouším si psát....
|
Co nejde říci,
zkouším si psát.
Jak umět povědět,
že tě mám rád.
Víš, táta mě to neučil.
jak zvládnout city v hrudi.
Jak klukovi v pubertě,
naznačit, že hrdi,
...že hrdi bývaj otcové,
co kluk jim v chlapa roste.
...Chápou svoje otce,
to je synu prosté.
A bojí se chválit,
to moc dobře vím.
V tomhle knihy nepomohou,
neřeknou co s tím.
Tak snad vnímáš to děkuju,
co naučils mě říkat.
Snad máš ke mě blízko
a do smrti se budem stýkat.
Pak, až ti rozum dospěje,
a potkáme se zas...
řekneš...jdeme na pivo....
já ti dlužím čas.
zkouším si psát.
Jak umět povědět,
že tě mám rád.
Víš, táta mě to neučil.
jak zvládnout city v hrudi.
Jak klukovi v pubertě,
naznačit, že hrdi,
...že hrdi bývaj otcové,
co kluk jim v chlapa roste.
...Chápou svoje otce,
to je synu prosté.
A bojí se chválit,
to moc dobře vím.
V tomhle knihy nepomohou,
neřeknou co s tím.
Tak snad vnímáš to děkuju,
co naučils mě říkat.
Snad máš ke mě blízko
a do smrti se budem stýkat.
Pak, až ti rozum dospěje,
a potkáme se zas...
řekneš...jdeme na pivo....
já ti dlužím čas.
No tak snad se toho času také dočkám, až mi ten prcek vyroste a kdoví kde bude :)
.. příjemně z toho mrazí.. někdy jdou podobná slova těžko přes rty.. aspon, že máme písmenka a činy.. krásné vyznání.. :)
Krásně sděleno, Milane! A já žil dodnes v přesvědčení, že máš dcery. Ani nevím, kde jsem to vzal...;o)
Víš že jsi mi příteli osolil ráno.. ? bez klišé.. díky, zažívám to, už ale svítá!
všechno co bych k tomu napsala mi připadne jakési zbytečné...snad jen, láska se dá vyjádřit i beze slov, pokud mu to nemůžeš říct do očí, nestačí, když ji cítíš?
Moc krásně jsi to vyjádřil. Ten cit z toho vyzařuje...
Na pivo jistě zajdete. Můj brácha na něj s tátou občas chodí:-)
Na pivo jistě zajdete. Můj brácha na něj s tátou občas chodí:-)
Gabkine , je to Tvé krasné vyznání pro syna az me to rozbrecelo.
Souhlasím s Azurem, tohle téma jsem tu snad ještě neviděla. A o to víc se mi líbí. Jsem ráda, že si od tebe zase můžu přečíst něco nového...
cosi se zastavilo
snad srdce jako kyvadlo
tak krásně mi bylo
a bezva to dopadlo
...
tak to má asi být
otec a syn,
trochu chlapské drsnosti
za rohem však cit
v hluboké moudrosti
snad srdce jako kyvadlo
tak krásně mi bylo
a bezva to dopadlo
...
tak to má asi být
otec a syn,
trochu chlapské drsnosti
za rohem však cit
v hluboké moudrosti
Azure Sky
Kdybych měl zůstat čistě "profesionální" (což je samo o sobě volovina, protože jsem amatér ve všem), musel bych se na Tvé dílo dívat čistě jako na báseň, čistě jako na umělecký počin a pak bych asi nehodnotil "plně".
Ale poněvadž jsem člověk, jako všichni tady, budu se na Tvé dílko, koukat očima člověka, ostatně jako na všechna dílka když komentuji.
ono obecně, to téma - jiné lásky než partnerské - je nějak málo popsané, krom Tebe, jsem něco četl u pár dalších autorů. (Bíša, Severka, Ria, ...)
Takže děkuji. Je moc, moc pěkná. :)
Ale poněvadž jsem člověk, jako všichni tady, budu se na Tvé dílko, koukat očima člověka, ostatně jako na všechna dílka když komentuji.
ono obecně, to téma - jiné lásky než partnerské - je nějak málo popsané, krom Tebe, jsem něco četl u pár dalších autorů. (Bíša, Severka, Ria, ...)
Takže děkuji. Je moc, moc pěkná. :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Synu můj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hrnečku dost!
Předchozí dílo autora : Závěrečná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amy.mousse [18], Marthani [15], MysHack [13], senpai [13], problafak123 [8], Monsealla [7], Žrec ze zeleného lesa [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

