|
Bolavý zub zesnul tiše,
tuzemákem zpit,
plaším múzy z jejich skrýše,
píšu tenhle Hit.
Komu po chuti snad není,
co jsem napsal sem,
ať má, prosím, pochopení!
(Byl jsem pod vlivem...)
 03.11.2008 8 1368(20) 0 |
Lustr se na strop věší,
hvězdy zas na nebe,
stříbrný Měsíc těší
dívat se na Tebe.
Já rozmlouvám s ním tiše
a tajně závidím,
že z nebeské své výše
zří, co já nevidím...
A přál bych si s ním směnit
ten úděl na chvilku,
v úsměvu zoubky cenit,
když svlékáš košilku...
A okem plným Lásky
mlčky a nevinně,
hledět, jak češeš vlásky
si v rouše Evině.
Smět v zrcadle Tě spatřit,
když zkoumáš krásu svou,
a stříbrně se bratřit
s půvabnou postavou.
/Něžně paprsky svými
obklopil bych Tě hned,
do kouta zahnal stíny,
prozkoumal krásný květ
jímž raší ženství Tvoje
v krajině lákavé,
o níž sní duše moje,
rty touhou bolavé!/
Však nejsem Měsíc bílý,
vše, o čem vyprávím
teď s nevšední tu pílí,
jen ve snech vídat smím...
Tak marně sním, že jednou
splní se i můj sen,
hvězdy závistí zblednou,
a Ty má budeš jen!
hvězdy zas na nebe,
stříbrný Měsíc těší
dívat se na Tebe.
Já rozmlouvám s ním tiše
a tajně závidím,
že z nebeské své výše
zří, co já nevidím...
A přál bych si s ním směnit
ten úděl na chvilku,
v úsměvu zoubky cenit,
když svlékáš košilku...
A okem plným Lásky
mlčky a nevinně,
hledět, jak češeš vlásky
si v rouše Evině.
Smět v zrcadle Tě spatřit,
když zkoumáš krásu svou,
a stříbrně se bratřit
s půvabnou postavou.
/Něžně paprsky svými
obklopil bych Tě hned,
do kouta zahnal stíny,
prozkoumal krásný květ
jímž raší ženství Tvoje
v krajině lákavé,
o níž sní duše moje,
rty touhou bolavé!/
Však nejsem Měsíc bílý,
vše, o čem vyprávím
teď s nevšední tu pílí,
jen ve snech vídat smím...
Tak marně sním, že jednou
splní se i můj sen,
hvězdy závistí zblednou,
a Ty má budeš jen!
11.05.2013 - 11:24Zamila: Díky za milá slova! Koukám, žes mne zase vzala útokem a jsem docela zvědav, co vypotíš během té delší chvilky.;o)
K Tvé poznámce: Třeba jsem sladkej tak akorát nebo mám jako štamgast protekci, kdo ví? Anebo tu sladkost přebil ten tuzemák v prefixu!;o)
Víš, mne tenkrát děsně bolely zuby, co teď už nemám a já z té samoléčby vytěžil hned dvě básně, heč!
*** Neboj, jinde mi to taky píšou! A víš, co je zajímavý? Jsou takoví a takové, co se přiznají, že sladké normálně nemusí, ale ke mně si chodí zahřešit a vůbec jim to nevadí! Dokonce jsou to prozaici, co jinak ani moc poezii nečtou...
K Tvé poznámce: Třeba jsem sladkej tak akorát nebo mám jako štamgast protekci, kdo ví? Anebo tu sladkost přebil ten tuzemák v prefixu!;o)
Víš, mne tenkrát děsně bolely zuby, co teď už nemám a já z té samoléčby vytěžil hned dvě básně, heč!
*** Neboj, jinde mi to taky píšou! A víš, co je zajímavý? Jsou takoví a takové, co se přiznají, že sladké normálně nemusí, ale ke mně si chodí zahřešit a vůbec jim to nevadí! Dokonce jsou to prozaici, co jinak ani moc poezii nečtou...
11.05.2013 - 07:58Zamila
Pěkná básnička :-) Bezva rytmus :-) A jakto, že Tobě tu nikdo nepíše, že jsi příliš sladkej ? ;-) PS: Na vzkaz odpovim, až bude delší chvilka :-)
24.11.2008 - 16:40Nikytu:
Nitro mé je rokle rozervaná,
kráter sopky lávu chrlící!
Poetičnost má je prostě danná,
bez sloučenin -OH vážící.
;o)
Nitro mé je rokle rozervaná,
kráter sopky lávu chrlící!
Poetičnost má je prostě danná,
bez sloučenin -OH vážící.
;o)
04.11.2008 - 22:41Krásně čtivé. Jen v anotaci bych to viděla raději takhle - komu po chuti snad není, co jsem napsal sem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lustr se na strop věší... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ruka má štětce zas chápe se čile...
Předchozí dílo autora : Meteor Lásky naší
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
naivní snílek [16], Telcontar [16], incarmen [15], bezejmenný [13], ThePočly [12], Ziny [3], Petr. [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
