přidáno 13.10.2008
hodnoceno 3
čteno 1652(14)
posláno 0
Život


Čas utíká stále vpřed,
vteřiny v minuty se mění,
minuty v hodiny,
hodiny v celé dny.
Když ohlédnem se zpět,
jak náš život rychle spěje v zapomnění,
kdopak by si pomyslel,
že zanedlouho již nebude žádné teď.

,,Co bude zítra?“,
ptát se můžem zas,
však odpověď je nejistá,
vždyť budoucnost je v nás.
Jen doufat smíme stále znova,
snad bude krásná, snad ne strohá.

Jak kámen z útesu se valí,
ze stromu listy padají,
náš život kvapem mizí v dáli
a aniž jsme se nenadáli,
i květy lásky zvadají.

Pak přijde den,
kdy hlína zahalí ta těla,
ta těla bez duše,
jež dávno odletěla
a zbude vzpomínka jen.
přidáno 11.11.2008 - 00:08
Ahoj!Je to působivé!Teším se ještě na další tvorbu!Val to do mě!
Užij si tvorbu!
Terezka
přidáno 31.10.2008 - 09:13
Není brzo na takovéto myšlenky?
přidáno 14.10.2008 - 18:50
pěkné !(oprav - kámen z útesu se valí)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Život : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Proč?

» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming