![]() ![]() ![]() ![]() |
Strom ztrácí na podzim,
své listí, svou pýchu,
z tepla tvé náruče,
za zvuku tvého smíchu,
jdu pryč, noc škrtí den,
a rozehrává se barevný sen za oknem,
ze rtů popraskaných dere se ti sten,
voláš mě domů strohým tónem,
tančím na pódiu z listí,
zahalena do ranní mlhy,
odtržena od starostí společnosti,
obklopena háji a luhy,
i když ses tvářil dospěle, byl jsi dítě,
já teď stojím v prázdném domě rozpačitě.
své listí, svou pýchu,
z tepla tvé náruče,
za zvuku tvého smíchu,
jdu pryč, noc škrtí den,
a rozehrává se barevný sen za oknem,
ze rtů popraskaných dere se ti sten,
voláš mě domů strohým tónem,
tančím na pódiu z listí,
zahalena do ranní mlhy,
odtržena od starostí společnosti,
obklopena háji a luhy,
i když ses tvářil dospěle, byl jsi dítě,
já teď stojím v prázdném domě rozpačitě.
Ztráty a melancholie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rez
Předchozí dílo autora : Výstavní skříň prázdnoty
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
sttyler [17], Dominik [16], JPslash [11], Valentýna Samková [9], Martin [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)