Přesně jako z příručky... pro snílky... nebo pro zamilovaný... to je asi jedno :)
Mám tě ráda... Věnováno T...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Ty hbitý prsty
/co nikdy nepatřily tobě/
mě sváděly přes plastový reproduktory přítomnosti.
Teď, když mi po těle kvetou tvoje tulipány,
mě napadá,
že si mě asi ani nesváděl...
/nebo už sem byla, jako vždy, bezpečně svedená/
Výrazná, neznámá vůně se mi celou noc
kradla po těle...
A ráno sme měli otlačený tváře
od tý spousty dřevěnejch květů,
který nám napadaly do postele...
Nesmíš bejt smutnej,
skleničky se někdy rozbíjej
a voda ti teče po rukou...
Bude to dobrý,
sluníčko zapadne,
bude trochu zima od otevřeného okna,
rozmícháme barvu...
A pomilujeme spolu tu fíkovou noc.
A ráno bude přesně takový,
jaký je uváděný v příručkách pro snílky...
Cigaretovej kouř,
šedivofialový svítání
a čerstvej vzduch zapletenej v průsvitnejch
záclonách...
Opuchlý obličeje,
stej polibek,
ruce bez citu...
,,Promiň, lásko, to kafe není dobrý.“
/co nikdy nepatřily tobě/
mě sváděly přes plastový reproduktory přítomnosti.
Teď, když mi po těle kvetou tvoje tulipány,
mě napadá,
že si mě asi ani nesváděl...
/nebo už sem byla, jako vždy, bezpečně svedená/
Výrazná, neznámá vůně se mi celou noc
kradla po těle...
A ráno sme měli otlačený tváře
od tý spousty dřevěnejch květů,
který nám napadaly do postele...
Nesmíš bejt smutnej,
skleničky se někdy rozbíjej
a voda ti teče po rukou...
Bude to dobrý,
sluníčko zapadne,
bude trochu zima od otevřeného okna,
rozmícháme barvu...
A pomilujeme spolu tu fíkovou noc.
A ráno bude přesně takový,
jaký je uváděný v příručkách pro snílky...
Cigaretovej kouř,
šedivofialový svítání
a čerstvej vzduch zapletenej v průsvitnejch
záclonách...
Opuchlý obličeje,
stej polibek,
ruce bez citu...
,,Promiň, lásko, to kafe není dobrý.“

Konec je vcelku povedený, leč zmínka o kafi (převedení tématu) se mi moc nelíbí. Jinak hezké.

parada...
vyborny..krasna basen..posledni veta..joo..no proste bomba...moc pekny,me...moc pekny..
vyborny..krasna basen..posledni veta..joo..no proste bomba...moc pekny,me...moc pekny..

Krásná, ale já bych spíš potřebovala příručku pro realisty, protože realita je to jediný, co v poslední době vůbec nechápu...

tohle si musim přečíst ještě :) jediny misto, nad kterym kroutim hlavou sou plastovy reproduktory přítomnosti... ty už jsou přeci jen takhle po ránu na mě moc :-)

ty jo.. vždycky přemejšlim, jestli to má nějakou chybu.. a ať dělám co dělám, stejně to pro moje vnímání je /téměř/ dokonalý.. jenže nevim, kde to téměř je ukryté.. :)
poslední zmenšená věta je tam dokonalá :D
přeju Vám to ;)
poslední zmenšená věta je tam dokonalá :D
přeju Vám to ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
z příručky pro snílky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Svět je individuální.
Předchozí dílo autora : Žlutej tulipán, co ještě nerozkvetl...
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
JARKA» narozeniny
*paja* [15], stopzem [15], kytimiti [11], Neurotic Figure [11], Valerie Persanska [6], Jako Vždy [6]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.