![]() ![]() ![]() ![]() |
|
v den posledního šelestu křídel
přišla smrt oblečená v bílé
jak studený vítr za letní noci
začal počítat svůj dech
průhledná krůpěj ranní rosy
v slzu se promění a cosi
mu sjíždí dolů po zádech
údiv, strach, mráz či běs?
v den posledního zpěvu ptáků
nadechnutí vůně vlčích máků
doteku pavučiny na tváři
slunce mu cestu prozáří
smrt zlehka v rámci elegance
bere život do své moci
spolu pak ve víru tance
s životem jeho se točí
přišla smrt oblečená v bílé
jak studený vítr za letní noci
začal počítat svůj dech
průhledná krůpěj ranní rosy
v slzu se promění a cosi
mu sjíždí dolů po zádech
údiv, strach, mráz či běs?
v den posledního zpěvu ptáků
nadechnutí vůně vlčích máků
doteku pavučiny na tváři
slunce mu cestu prozáří
smrt zlehka v rámci elegance
bere život do své moci
spolu pak ve víru tance
s životem jeho se točí


Mayfair: to mě jen těší, tady jsem se taky snažila :D - to už se odteď asi fakt budu muset jen snažit! :-/ :D

Amelie M.: Božínku! Já jen nechtěl, abys v tom byla sama!
:-)
A tak jsem se zachoval jako ten Pepíček...
*To paní učitelka řekla dětem, aby se postavil, kdo si myslí, že je hloupý. No a postavil se jen on.
"Tak Ty si myslíš, že jsi hloupý, Pepíčku?" zeptala se ho.
"No, nemyslím, ale bylo mi vás líto, že byste v tom byla sama!":-)
:-)
A tak jsem se zachoval jako ten Pepíček...
*To paní učitelka řekla dětem, aby se postavil, kdo si myslí, že je hloupý. No a postavil se jen on.
"Tak Ty si myslíš, že jsi hloupý, Pepíčku?" zeptala se ho.
"No, nemyslím, ale bylo mi vás líto, že byste v tom byla sama!":-)

shane: božínku.. věřím, že když si přečteš svůj poslední komentář a spojíš souvislosti, pochopíš :))

Až budeš shánět tu svěrací kacabajku, vezmi i jednu pro mne, Am*!
Volenka dámská, zubatá už vstává,
pak v rytmu tance dáváme se v let,
to je ten pohyb, o němž se mi zdává
již nekonečně dlouhou řadu let.
Naposled tedy po parketu žití
vířím, než duše moje dá se v let,
modravé světlo v tunelu mi svítí,
já ještě pohled svůj obracím zpět.
Již letím vstříc té usměvavé tváři,
co čeká mne na konci tunelu,
touhou po změně oči moje září,
chystám si řeč...Nespáchám minelu?
Ale i kdyby, co záleží na tom?
Já opět lehce cítím se tu zas,
Nevážím ani tolik jako atom,
jsem energie, nepoutá mne čas...
:-)))
Volenka dámská, zubatá už vstává,
pak v rytmu tance dáváme se v let,
to je ten pohyb, o němž se mi zdává
již nekonečně dlouhou řadu let.
Naposled tedy po parketu žití
vířím, než duše moje dá se v let,
modravé světlo v tunelu mi svítí,
já ještě pohled svůj obracím zpět.
Již letím vstříc té usměvavé tváři,
co čeká mne na konci tunelu,
touhou po změně oči moje září,
chystám si řeč...Nespáchám minelu?
Ale i kdyby, co záleží na tom?
Já opět lehce cítím se tu zas,
Nevážím ani tolik jako atom,
jsem energie, nepoutá mne čas...
:-)))

Zamila
Amelie M.: Svěrací kazajku na Tebe :-D

Zamila: žádná kazajka, free style bude :D díky
PS: ten konec mi taky úplně nezní, ale nechtěla jsem měnit význam.. :)
PS: ten konec mi taky úplně nezní, ale nechtěla jsem měnit význam.. :)

Zamila
Až na "moci-točí" kvalitní poezie :-) No, vidíš, Amálko, za chvilku budeš nosit podobnej korzet jako já :-D Žádný volný styly, pořádně stáhnout a sešněrovat ! :-D

Amelie M.: A smrt nás všechny spojuje a v jejím tanci všichni jsou si rovni..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ve víru tance : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Černý obelisk
Předchozí dílo autora : Na kameni kámen