 20.05.2013 4 1344(7) 0 |
Stojím na mýtině
přemýšlím o smrti
kdy se opět zjeví
Ve své krutosti
ale i smilování
v černém hábitu
zakročí
Smutek přinese
pozůstalým do očí
slzy vžene
Pomalu se stmívá
a stíny se odebírají
na své lože
aby za kuropění
mohli se plížit okolo tiše
A já na mýtině ve tmě
zůstávám sám
a jediným společníkem
mi smrček zůstává
Myšlenky blednou
odchází do neznáma
tam kde světlo plane
nadějí zítřků
pro ztrápené srdce
uvnitř mého těla
přemýšlím o smrti
kdy se opět zjeví
Ve své krutosti
ale i smilování
v černém hábitu
zakročí
Smutek přinese
pozůstalým do očí
slzy vžene
Pomalu se stmívá
a stíny se odebírají
na své lože
aby za kuropění
mohli se plížit okolo tiše
A já na mýtině ve tmě
zůstávám sám
a jediným společníkem
mi smrček zůstává
Myšlenky blednou
odchází do neznáma
tam kde světlo plane
nadějí zítřků
pro ztrápené srdce
uvnitř mého těla
20.05.2013 - 23:38Devils_PIMP
Kakuzu: tak kdyz piminu ze nekomunikuje (nevim proc, ci co jsem provedl) tak Jana ma pravdu truchlit se ma ale vse ma tak trochu hranice - jestli chapes
20.05.2013 - 23:37je dojemná, ty tvé poslední jsou až moc smutné, kde končí naděje začíná zoufalství, bohužel smrt je beznadějná
20.05.2013 - 23:25Devils_PIMP
Ale Martine...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dobrou noc : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zlaté pole
Předchozí dílo autora : Memento mori
