přidáno 20.05.2013
hodnoceno 4
čteno 1380(7)
posláno 0
Stojím na mýtině
přemýšlím o smrti
kdy se opět zjeví

Ve své krutosti
ale i smilování
v černém hábitu
zakročí

Smutek přinese
pozůstalým do očí
slzy vžene

Pomalu se stmívá
a stíny se odebírají
na své lože
aby za kuropění
mohli se plížit okolo tiše

A já na mýtině ve tmě
zůstávám sám
a jediným společníkem
mi smrček zůstává

Myšlenky blednou
odchází do neznáma
tam kde světlo plane
nadějí zítřků
pro ztrápené srdce
uvnitř mého těla
přidáno 20.05.2013 - 23:38
Devils_PIMP
Kakuzu: tak kdyz piminu ze nekomunikuje (nevim proc, ci co jsem provedl) tak Jana ma pravdu truchlit se ma ale vse ma tak trochu hranice - jestli chapes
přidáno 20.05.2013 - 23:37
je dojemná, ty tvé poslední jsou až moc smutné, kde končí naděje začíná zoufalství, bohužel smrt je beznadějná
přidáno 20.05.2013 - 23:35
Devils_PIMP: co je?
přidáno 20.05.2013 - 23:25
Devils_PIMP
Ale Martine...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dobrou noc : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zlaté pole
Předchozí dílo autora : Memento mori

» narozeniny
Jiskřička [18], jana.roz@seznam.cz [17], Kirsty [17], něco končí [14], Conely [9], cavansit [8], Andrea [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming