|
|
Těžce se loučil,
pomalu, tam a sem
S domem, loukou, řekou
S ptáky, údolím, lesem
Včera ještě pulz, bílé lůžko, ochota
Dnes jen obal lidský, uvnitř nicota
Kůň běží, černá hříva vlaje,
závod s nemocí nevyhraje
Zhasněte!
Valí se černé mraky
Odejdu,
letím, už navěky
Nad krajem létám, černý kůň běží
Žití pomíjivé, na ničem nezáleží
Na bílém oblaku,
stíny nenacházím
Duše hříšná,
žil jsem, odcházím
Neplačte tedy, slunce mě hřeje
Obklopen těmi co jsem znával,
navracím se s větrem zpět
Létám
Bloudím
Sténám
Nenacházím klid
Bože, odpusť hříchy
Já chtěl jsem šťastně žít!
pomalu, tam a sem
S domem, loukou, řekou
S ptáky, údolím, lesem
Včera ještě pulz, bílé lůžko, ochota
Dnes jen obal lidský, uvnitř nicota
Kůň běží, černá hříva vlaje,
závod s nemocí nevyhraje
Zhasněte!
Valí se černé mraky
Odejdu,
letím, už navěky
Nad krajem létám, černý kůň běží
Žití pomíjivé, na ničem nezáleží
Na bílém oblaku,
stíny nenacházím
Duše hříšná,
žil jsem, odcházím
Neplačte tedy, slunce mě hřeje
Obklopen těmi co jsem znával,
navracím se s větrem zpět
Létám
Bloudím
Sténám
Nenacházím klid
Bože, odpusť hříchy
Já chtěl jsem šťastně žít!
Yana: Hm....bolest ...smrt..nám umírá pes..asi se z toho nedostane...prožívám teď něco podobného jako ty...lidská duše, když se octne na pokraji smrti asi zvažuje smysl svého bytí...a zjistí , že pokud člověk konal dobro, pak mu to v této těžké hodince osvobozující a pomáhá mu to...a také prosí o odpuštění všech svých hříchů, potom člověk odchází smířen sám se sebou...proto chodíval k umírajícím kněz....já nevím ,co napsat....nemoc - smrt je to nejhorší , co člověka může potkat....a mnohý umírající už je dávno za hranicemi života...vidí dál ...jen srdíčko ještě bije... svět už mu je ukradený, on chce jenom , aby skončilo to trápení...všechno vím , zažila jsem to sama na sobě . Soucítím s tebou .
Devils_PIMP
A kdo by nechtěl, že? Já bych slova neměnil (mozna rytmus ale to vem čert ) hlavne kdyz to tak hezky sedí
Jo mě se to líbí hlavně ten obsah možná trochu pozměnit pár slov...Ale jinak krásný ;))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozloučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Korálky
Předchozí dílo autora : Nemůžu se dočkat!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
elerin» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))

