![]() ![]() ![]() ![]() |
Těžce se loučil,
pomalu, tam a sem
S domem, loukou, řekou
S ptáky, údolím, lesem
Včera ještě pulz, bílé lůžko, ochota
Dnes jen obal lidský, uvnitř nicota
Kůň běží, černá hříva vlaje,
závod s nemocí nevyhraje
Zhasněte!
Valí se černé mraky
Odejdu,
letím, už navěky
Nad krajem létám, černý kůň běží
Žití pomíjivé, na ničem nezáleží
Na bílém oblaku,
stíny nenacházím
Duše hříšná,
žil jsem, odcházím
Neplačte tedy, slunce mě hřeje
Obklopen těmi co jsem znával,
navracím se s větrem zpět
Létám
Bloudím
Sténám
Nenacházím klid
Bože, odpusť hříchy
Já chtěl jsem šťastně žít!
pomalu, tam a sem
S domem, loukou, řekou
S ptáky, údolím, lesem
Včera ještě pulz, bílé lůžko, ochota
Dnes jen obal lidský, uvnitř nicota
Kůň běží, černá hříva vlaje,
závod s nemocí nevyhraje
Zhasněte!
Valí se černé mraky
Odejdu,
letím, už navěky
Nad krajem létám, černý kůň běží
Žití pomíjivé, na ničem nezáleží
Na bílém oblaku,
stíny nenacházím
Duše hříšná,
žil jsem, odcházím
Neplačte tedy, slunce mě hřeje
Obklopen těmi co jsem znával,
navracím se s větrem zpět
Létám
Bloudím
Sténám
Nenacházím klid
Bože, odpusť hříchy
Já chtěl jsem šťastně žít!

Yana: Hm....bolest ...smrt..nám umírá pes..asi se z toho nedostane...prožívám teď něco podobného jako ty...lidská duše, když se octne na pokraji smrti asi zvažuje smysl svého bytí...a zjistí , že pokud člověk konal dobro, pak mu to v této těžké hodince osvobozující a pomáhá mu to...a také prosí o odpuštění všech svých hříchů, potom člověk odchází smířen sám se sebou...proto chodíval k umírajícím kněz....já nevím ,co napsat....nemoc - smrt je to nejhorší , co člověka může potkat....a mnohý umírající už je dávno za hranicemi života...vidí dál ...jen srdíčko ještě bije... svět už mu je ukradený, on chce jenom , aby skončilo to trápení...všechno vím , zažila jsem to sama na sobě . Soucítím s tebou .

Devils_PIMP
A kdo by nechtěl, že? Já bych slova neměnil (mozna rytmus ale to vem čert ) hlavne kdyz to tak hezky sedí

Jo mě se to líbí hlavně ten obsah možná trochu pozměnit pár slov...Ale jinak krásný ;))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozloučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Korálky
Předchozí dílo autora : Nemůžu se dočkat!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?