Eh, věnováno J.
přidáno 08.05.2011
hodnoceno 0
čteno 1452(12)
posláno 0
Tak jsme začali
dýchat mezi sebou,
už jen proto
aby se nikdo z nás nebál
mlčení toho
docela nahýho nádraží.

Vystáli jsme nádražní
polku,
a nikdo nevěděl
co jsme a čí jsme,
a nikoho to nezajímalo,
jen výpravčí přimhouřil
oči.

A pak odjela
ta
nepříkladně šťastná pozérka
z karnevalových vlaků,
co tak prostě vypadají
v noci
na prvního máje.

ikonka sbírka Ze sbírky: 'Cause

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hlupáček - undefined : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Gejši mávají přes ulici.
Předchozí dílo autora : Neboj, to zapomenu

» nováčci
elerin
» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]
» řekli o sobě
Sebastián Wortys řekl o Singularis :
Systematick-á/ý genderfluid intelektuál fascinovan-ý/á veřejnou hromadnou dopravou, kter-á/ý mě kontaktoval(a) v reakci na závěr knihy Vtiposcifilo-z/s-ofie a mou aktuální poptávku po lidech společných zájmů. Díky n-í/ěmu jsem se, podobně jako Severak, dozěděl o psanci.cz.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming