Eh, věnováno J.
přidáno 08.05.2011
hodnoceno 0
čteno 1250(12)
posláno 0
Tak jsme začali
dýchat mezi sebou,
už jen proto
aby se nikdo z nás nebál
mlčení toho
docela nahýho nádraží.

Vystáli jsme nádražní
polku,
a nikdo nevěděl
co jsme a čí jsme,
a nikoho to nezajímalo,
jen výpravčí přimhouřil
oči.

A pak odjela
ta
nepříkladně šťastná pozérka
z karnevalových vlaků,
co tak prostě vypadají
v noci
na prvního máje.

ikonka sbírka Ze sbírky: 'Cause

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hlupáček - undefined : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Gejši mávají přes ulici.
Předchozí dílo autora : Neboj, to zapomenu

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :
jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming