|
Eh, věnováno J.
|
Tak jsme začali
dýchat mezi sebou,
už jen proto
aby se nikdo z nás nebál
mlčení toho
docela nahýho nádraží.
Vystáli jsme nádražní
polku,
a nikdo nevěděl
co jsme a čí jsme,
a nikoho to nezajímalo,
jen výpravčí přimhouřil
oči.
A pak odjela
ta
nepříkladně šťastná pozérka
z karnevalových vlaků,
co tak prostě vypadají
v noci
na prvního máje.
dýchat mezi sebou,
už jen proto
aby se nikdo z nás nebál
mlčení toho
docela nahýho nádraží.
Vystáli jsme nádražní
polku,
a nikdo nevěděl
co jsme a čí jsme,
a nikoho to nezajímalo,
jen výpravčí přimhouřil
oči.
A pak odjela
ta
nepříkladně šťastná pozérka
z karnevalových vlaků,
co tak prostě vypadají
v noci
na prvního máje.
Ze sbírky: 'Cause
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.