|
Eh, věnováno J.
 08.05.2011 0 1118(12) 0 |
Tak jsme začali
dýchat mezi sebou,
už jen proto
aby se nikdo z nás nebál
mlčení toho
docela nahýho nádraží.
Vystáli jsme nádražní
polku,
a nikdo nevěděl
co jsme a čí jsme,
a nikoho to nezajímalo,
jen výpravčí přimhouřil
oči.
A pak odjela
ta
nepříkladně šťastná pozérka
z karnevalových vlaků,
co tak prostě vypadají
v noci
na prvního máje.
dýchat mezi sebou,
už jen proto
aby se nikdo z nás nebál
mlčení toho
docela nahýho nádraží.
Vystáli jsme nádražní
polku,
a nikdo nevěděl
co jsme a čí jsme,
a nikoho to nezajímalo,
jen výpravčí přimhouřil
oči.
A pak odjela
ta
nepříkladně šťastná pozérka
z karnevalových vlaků,
co tak prostě vypadají
v noci
na prvního máje.
Ze sbírky: 'CauseJeště nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hlupáček - undefined : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Gejši mávají přes ulici.
Předchozí dílo autora : Neboj, to zapomenu
