|
Asi i trochu po pravdě:(
|
Dva lidé,
/jeden cit/
dva lidé.
/jeden život/
Pak ta autonehoda...
/proč?/
Zůstaly jí jen vzpomínky,
a o něm jen nepatrné zmínky.
/zemřel/
Už se nevrátí,
nic mu nedokáže život vrátit,
/ani vzpomínky, ten ráj.../
a jí nezbývá nic,než se trápit.
/doufat/
/žít dál/
sama...
/proč?/
Nechce žít sama... Kdo ji nutí?
/jeden cit/
dva lidé.
/jeden život/
Pak ta autonehoda...
/proč?/
Zůstaly jí jen vzpomínky,
a o něm jen nepatrné zmínky.
/zemřel/
Už se nevrátí,
nic mu nedokáže život vrátit,
/ani vzpomínky, ten ráj.../
a jí nezbývá nic,než se trápit.
/doufat/
/žít dál/
sama...
/proč?/
Nechce žít sama... Kdo ji nutí?
Nevrátí se... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dvě strany...
Předchozí dílo autora : Litovat?proč?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.

