O velkém poznání...

občas něco napadne a nepustí...

Díla, ve kterých je mé oblíbené slovo.

Valerii je šestnáct a má všechno a zároveň nic. a nechce všechno. nechce vlastně vůbec nic.

život je přetvářkou osudu a vidíme ho každé ráno v šálku od kávy a večer když se díváme na svůj obraz v okením skle

Inspirována Petrarchou (Sonety Lauře), píši sonety svému.. řekněme neoblíbenému učiteli matematiky. Psáno přímo v hodině (pro inspiraci) a s obrovskou nadsázkou a neuvěřitelně krkolomnými rýmy, proto upozorňuji, že slouží pouze k pobavení. Sice mého učitele neznáte, ale jistě si tam najdete i toho svého. ;-)

neznám jej, nepotkali jsme se, ale víme o sobě...

Z deníku přesouvám sem, protože tato etapa pro mě skončila. Jak já ráda říkám, někdo mi uklidil. I tak pro ně budu mít stále slabost.

... už neutečeš...

Citáty a moudra

Přes překážky ... ke hvězdám

Celá povídka