|
...a na topole podle skal zelený mužík zatleskal.
|
|
Nesnesitelná lehkost bytí? Je to smutné, poetické a patetické? Možná je to o životě! Třeba jsme všichni také listím, dokud nás někdo nesemele do kompostu nebo nespálí! Po zimě vypučíme a narodíme se na jednom stromě, abychom pomalu "dozrávali" a zezeleněli. Po létu přijde podzim a my ztratíme svou zdravou barvu a proměníme se v různobarevnou hromadu popadaných lístku, které skončí na zemi pod stromem. Pak nás někdo uklidí a vše začne nanovo! Je to taky trochu bajka! A alegorie! Vytrhnout své vlastní srdce a dát ho někomu jinému. Pořád něco někomu dáváme, přátelství, lásku, radost, ale i bolest a zklamání! A možná je taky všechno jedno! To jen my lidé se pořád v něčem pipláme a snažíme se najít odpovědi na všechny své otázky! Je to dobře, nebo špatně? Všeho moc škodí... Listí je to jedno, to je, nebo není! Nepřemýšlí, neplánuje, nemiluje a necíti nenávist nebo závist! No jo, no... :-)
|
|
muj
|
|
něco co se nedá číst:)
|
|
...
|
|
:-) Kritika, kritika, kritika, kritika- SEM s ní :-)
|
|
Víme, že je to špatné, ale stejně to děláme...
|
|
Je to vlastně celkem optimistická povídka, inspirovaná písní Zelené francouzské pláně.
|
|
Potřebovala jsem se vypsat ze svých dekadentních myšlenek.. Poslední dobou se cítím děsně divně, unuděně a hlavně na kulku.. No, je to jen pocit... :3
|
|
Znáte tu pohádku o kohoutkovi a slepičce?... Tak takhle to bylo doopravdy...:o)
|
|
Krátký příběh o šťastné rodince.
|
|
Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...
|
|
... dávám to sem asi hlavně pro Laylu... ještě to není hotové, ale zrovna jsem se nějak zasekla a bude to trvat dlouho, než se doberu pokračování... a možná by docela stálo za to vědět, jestli to pokračování má cenu.
Díky.
|
|
Tak to prostě je a ne, že ne.
|
|
Je to bez kontextu, který možná může chybět...
|
|
nechci se loucit, vrat se
|
|
S touhle povídkou jsem soutěžila v Danielovi, a poprvé v životě jsem se někde umístila.:)
|
|
Proty co trpí arachnofobií-jsem s Vámi!!!
|
|
poněvadž stále miluji pouze jednu ženu a mé city zatím přetrvávají napadla mě jednoho dne tato miniatura...
|