jen malé zamyšlení, doufám, že nepobouřím.

Přicházejí v období kolem osmi, deseti let. Dobře si na ně vzpomínám, také mi bušily do spánků a táhly mě na dno propasti. Padala jsem pod jejich tíhou hloub a hloub do závratě, ze které se až točila hlava. Každý se s těmi otázkami musí vypořádat sám v sobě, zmuchlat tu zmatenou úzkost do malé černé kuličky a zakopat až na dno své mysli. Tam předaleko, kamsi až pod práh dveří, které ještě dlouho nechce otevírat.

život je pes.. a žít ho je psina.. i když.. někdy.. z toho má člověk pomalu psinku.. uff :)

Ježíšku, panáčku, já tě budu kolébati..

můj pokus zabrousit do jiné kategorie; čtete NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ :-)

Je to tady vaše první rande..tak tu máme průřež kam (ne)vyrazit(pozn.Snad jen to raději nebrat vážně)

Jen malé zamyšlení pro nás dříve narozené a pro mladé co je může potkat.

Můj starý zápisek z deníčku. O příteli, který se tehdy jen stěhoval. Dnes při tragické nehodě odešel navždy. Snad jsem to dobře zařadil do kategorie.

Berte to třeba jako sloupek jedné schizofrenní dušičky...

Z tohohle fejetonu mám divný pocit, nějak mi nesedí. Potřebuju zkritizovat:).