o paměti

bez ní by nebylo doma...*...

Bohužel, někdy to právě takto dopadá... :-(

Báseň o stáří psaná někým, kdo ještě není starý (ale občas si tak připadá).

Spousta pocitů a žádný příliš konkrétní

Postesknutí. Kéž se dokážem povznést.

Zjistila jsem, co se stalo..

Karanténa by se měla dodržovat, ale někteří z nás tohle nařízení budou jistě porušovat.

Dneska přidávám něco pro mlsné jazýčky.

Je zvláštní, jak i po odstřihnutí vazeb se snaží loutkář loutkou stále hýbat. To už se ovšem téhle básně netýká. (Je to svým způsobem takový experiment i v rámci grafické úpravy, kterou jsem nikdy předtím příliš nerozvíjel.)

Dobrák od kosti.

Trošku hraničící s popisem jedné kategorie lidí, trošku s popisem erotiky. Jen pro otrlejší nátury.

Určitě.