Dámy a pánové

proč je svět tak přeplněn věcmi!
většinou zbytečné, ošklivé, blbé.
když si jdu do supermarketu říci o rybí kosti,
jsem vždy otřesen vším tím nesmyslem.
nejpodivnější
nad meze mého chápání
TOALETNÍ PAPÍR.

stopy života, trus na stezkách zvěře,
ahoj kojote, ahoj srno, ahoj grizzly, ahoj tchoři!
jestlipak salamandr tokijský musel každý týden do Tokia
pro toaletní papír?

jez jako pták,
spi jako ryba.
záhadným procesem savců
časně každé ráno
platím daň přírodě
bez toaletního papíru.

nad průzračným bubláčkem
odevzdávám použité jídlo,
zadek si opláchnu čerstvou vodou.

dle místa a ročního období
světlo tká mnohé zázraky:
barva, vůně, tvar -
hebké a sladké pro tvoji řiť.
ahoj pivoňko, ahoj kamélie, ahoj magnólie!

země orlů,
poušť Pinacate v Mexiku.
vytřel jsem se květem sudovitého kaktusu,
pohřbil vše hluboko do sopečného písku,
ó, teď mé spotřebované látky možná vykvetou
květem juky, pouštní svíce.

ó trávo! ó stromy!
bohyně kyslíku, energie, krásy!
nevšímajíce si lidské falešnosti,
štědře rozdáváte
květy na jaře,
zeleň v létě,
purpur na podzim:
ahoj šalvěji, ahoj jalovče, ahoj olše!
nelechtej mou řiť, ahoj sómo - muchomůrko červená!

dámy a pánové!
za východu slunce
sbírejte duhovou rosu
ze širokého listu tara
a použijte ji
k vysvěcení své zdanice!

drcené kosti stromů,
ďábelská továrna zvrací dřevinu - papír,
valí se, vrší se do hromad v supermarketu
TOALETNÍ PAPÍR

už je to tady,
záplava toaletního papíru
jako průjem
odvleče nás spolu se všemi živými bytostmi
dolů do podsvětí.

rajský koberec -
pera našich okřídlených sester
štědře rozhozená
v lesích, na plážích, prériích, ve městech
rozkošná k vytírání.
ahoj kolibříku, ahoj střízlíku obecný,
ahoj bažante, ahoj čápe!

korálový útes, mořská kytice.
neužívej ale živé láčkovce,
najisto ti popálí pozadí -
suché chaluhy, mušle zavinutce, OK

chceš-li, noha chobotnice.
přivábeny tvými výměšky v mělké vodě
připlují k tobě drobné rybky,
pochytej je, usmaž je a sněz.
ahoj Moby Dicku,
opláchni mi kostrč svým vodotryskem!

páteř Matky Země,
trojcestí věčnosti, lidských dějin a tvé duše,
nejlíbeznější toaletní papír
- kámen!
vysezen teplým sluncem
v korytě potoka
tento třpytivý oblázek
dýchá, roste a jde s námi
na druhý břeh,
tak sladký, tak teplý!
lze koupit něco tak milého v supermarketu

tady vysoko na ledovci
vítr mysl mrzne,
nic po ruce k vytření, ale
hle! od morény sem pluje
bílý chumáč mraku.

dámy a pánové,
musím už jít
platit daň zemi.
u průzračného potůčku
právě dnes rozkvetla horská azalka.
na bobku nad malým vodopádem,
naslouchaje zpěvu ledňáčka,
s květinou v ruce,
medituji o veselém kadění -
perfektní obřad vesmírného koloběhu
tak pradávný,
tak svěží každý den.