Poměrně dlouho jsem přemítal nad tím, jakým stylem a hlavně o čem dále psát. Zamyslel jsem se nad svými předchozími sbírkami a opravdu jsem dlouho nevěděl. O lásce? O té je již „Uvadlá květena“ a „Andělská tvář“, o melancholii zase „In Vino Veritas“ a mou oblíbenou, baladickou jest „Balady našich dnů“. Opakování sice je matka moudrosti, ale v tomto případě jsem se už opakovat nechtěl. Chtěl jsem najít zase něco jiného. A opravdu dlouho to trvalo. Ale jednoho dne, to přišlo jako blesk z čistého nebe. Na jedné z mnoha mých osamocených procházek svým rodným městem mi to najednou došlo. Vždyť já mám inspiraci všude kolem sebe. Doslova na mě kouká a jakoby mě žádala, abych ji vyslyšel. A tak jsem začal naslouchat. Sbírka „Kadaňské toulky“ popisuje mé rodné město, jak název napovídá, Kadaň. Jednak k němu tíhnu právě proto, že jsem zde poprvé pohlédl na svět, ale nejen kvůli tomu. Zejména je to proto, že se jedná o opravdu nádherné město. V Severních Čechách unikátní. A vůbec v celé České republice je více než konkurence schopné i ostatním nádherným městům, která máme. A proto jsem se rozhodl Kadaň, alespoň touto formou, představit i lidem, jež nemají to štěstí, a nezavítali sem.