Pravdivé, smutné,odporné konštatovanie.Hanba ľuďom.

Ľudskosť je -priať,robiť ľuďom to,čoby sme chceli aby robili ľudia nám.Nehovorme o tom, ale konajme a budeme ľudský./JEžiś KRistus/

Ľudskosť je - priať,robiť ľuďom to,čo by sme chceli aby ľudia robili nám.Nehovorme,ale konajme tak všetci a budeme ľudský. / JEŽIŠ KRISTUS./

Obsah dobrý, jen tu techniku verše by chtělo trošku vylepšit.

akoby ste ma poznala - pekné

Od slova jiskérka už je to sračka.

Gaia77: Děkuji za moc milé přivítání. :-) porozumění si nesmírně cením...

Jak moc Ti rozumim.

Velmi hezky napsané, tesim se na další Tvoji báseň. . Jinak Té tu vítám :-)

souhlasím s casa.de.locos..

jinak druhá věcička je super

četla jsem, že správně napsané haiku by se nemělo dát přečíst jedním dechem, tedy vyznít jako souvislá věta jako je to zde.. ale jinak pocit z miniatury je docela milej :)

Ať chcem či nechcem,
běžíme, stojíme či ležíme.

Myslel jsem si to samé.

loner: To jsem rád, díky.

Meluzina: Tvoje myšlenky nejsou vůbec zcestné. Mohlo by se třeba stát, že nějaká firma by chtěla lidem cosi jako nirvánu nabídnout, ale mělo by to nechtěné vedlejší účinky a skončilo by to tak, že by pak ti lidé byli ještě mnohem závislejší a ovladatelnější než jsou teď.

Líbí se mi, že ta povídka podněcuje takové úvahy... :-)

Amelie M.: Ta životní fáze je dobrý postřeh. Věřím, že v některých životních fázích se lidé mohou plnohodnotně zamilovat i platonicky a pak by to mohlo jít.

Amelie M.: Občas prožívám stárnutí našeho pejska, je to kus mýho života. Na jaře jsem špatně viděl na operované oko, dost mě to deprimovalo, dokázal jsem se vcítit do starého člověka.
Díky moc

Amelie M.: Díky moc!

Singularis: čas, který jsem povídce věnovala nepovažuji za ztrátu, docela mě bavilo o tom zapřemýšlet, proč, jak a tak

jinak co se týká tvé reakce, asi úplně nesouhlasím s myšlenkou, že se nelze zamilovat do robota, pokud není poměrně věrnou napodobeninou člověka.. umím si představit, že dost lidí podlehne i jen iluzi o citech a souznění, a fyzično jde stranou.. asi záleží, v jaké životní fázi se kdo nachází a na jeho vlastní osobnosti.. jen si vezmi, kolik lidí uspokojuje jen komunikace po internetu, milá písmenka klidně od neznámých nebo pro ně nepřitažlivých lidí.. a tak by to mohlo fungovat i s roboty..

Hmmm, love story mi nesedí, o tom už byla řeč. Nicméně jsem na základě povídky přemýšlela, jestli je možné, že se lidé dobrovolně vzdali emocí a postoupili tak do nějaké vyšší dimenze bytí a hned jsem si vzpomněla na pana Spocka. :-)
Emoce nás činí zranitelnými, snadno ovladatelnými atd. Navíc oproštění od touhy je i cílem některých filosofií a náboženství. Nebyli bychom pak ve stavu jakési nirvány?
Jenže to tu nesedí, protože tady jsou lidé programovatelní. Tak nic. :-)

Krása moc libí