Krásné...opravdu jo...dýchá z toho na mě smutek...nádhera

Děkuju.... ^w^
Tahle báseň (snad se tomu tak dá říkat) se psala sama

"...létání není vše..."...Tak vstaň a žij pro své sny..." - nádhera. Ten anděl v Tobě opravdu existuje. Je dobré hledat stále aspoň trochu naděje...neboť ta umírá poslední. . .

taky se mi líbí :) a forma mi v ní nijak nevadí.

proto plánuji zemřít ve 40 :-p a nechci děti aby nebyli nuceni žíti v dnešní době :(

Hmm, "akutní intoxikace organismu" pomine a přijde realita..pragma všedních dní a vděčnost alespoň za fragmenty euforie minula..jo, je to přirozený a nevyhnutelný vývoj a jak bylo řečeno v ostatních komentářích, i tahle etapa vztahu má něco do sebe...Jen když přijde to "bojím se zeptat" ...když se ta myšlenka objeví, si myslím, krapet zaskočí...
Jinak - krásný, smekám ;)

tvoje básně maj úžasnej pravidelnej rytmus....a takový jednoduchý, ale krásně zkombinovaný slova...

nádhera! miluju tu ne-kurzívu =) čte se sama, lehce, nádherně...

něco podobnýho jsem cejtila... apk jsem udělala jednu děsnou chybu, která se se mnou veze...hodně štěstí ;) a je to krásně napsaný =)

Jak symbolické.

Tak to je přesný.:)

diky...jsem rád...

děkuju všem ;)

"Jen jizvy v prstech, které hrdě nosí,
občas šeptávají: Nezapomeň na mě, prosím!"

Krásný,až mě to skoro rozbrečelo...

žít v domečku pro děti, to jediné mi přijde trošku originální a zajímavé...zbytek bohužel ne, tak třeba příště

téma nekonečné a opakující se...navíc zde utíká rytmus...

skeptický brusinky a lupínek nostalgie...perfektní

jisté je, že se stejně nakonec všichni začnem scvrkávat, aspoň ušetříme za rakev, nebo urnu, nebo místo kam nás někdo rozsype :)

a nemusí růst, hlavně když kvete...

Díky Veru za tvůj názor, je to starší věc, dneska už vim, že tohle je nejlepší období, jaký může bejt.:)

"...čas kráčí dál a my též...", to je to, co si chci uvědomit. Fakt bych to potřeboval. Nelitovat minulosti...a nestrachovat se budoucnosti...žít jen přítomností... .. .