WTF?

LUKiO: málomakající inspiraci..LOL:-) Díky za přečtení, první půlku jsem byl šrot, a druhou jsem tam dal, aby bylo co číst, což jsem psal kdysi před tím.

To by šlo:-)

Asi ti vypadla písmena a mělo být rozvlněný a rozpřaženýma.

Nejlepší je někoho, kdo něco nepochopí, odbýt konstatováním "zajímavý je, že ostatní tu báseň pochopili....jenom ty ne. Na tom taky něco bude."
To mi hodně pomohlo v pochopení a hlavně v orientaci v textu. Díky.

Pokud jde o gramatické chyby (a nejen o ně) - jistě, nikdo není neomylný, záleží však na tom, jak s případným upozorněním na chybu ten upozorněný naloží. Jak vidím, je ti to jedno (odpovídá to zřejmě tvému profilu, v němž máš napsáno, že kritika je ti jedno), a je ti to natolik jedno, že ani ty gramatické chyby neopravíš. No, je to tvoje věc a tvoje vizitka (a to se s prominutím týká i počtu gramatických chyb v tvé dopovědi v bodě 3)).
Kdyby ses přece jen rozhodla ten text opravit, tak dodávám, že mi včera uniklo ve 4. řádku odzdola, že zřejmě místo nesputaná by mělo být nespoutaná.

A teď k textu:
Myslím, že přibližně chápu (tedy do té míry, do jaké mi neobratnost tvého vyjadřování dovolí), o čem jsi chtěla napsat, jenomže mně to přibližně nestačí. Myslím, že by to nemělo stačit ani tobě, a to byl důvod, proč jsem se k tvému textu vyjádřila - totiž ve snaze sdělit ti, že text by měl být srozumitelný, logický a sdělný, pokud se rozhodneš k jeho uveřejnění, a že bohužel taková tvá báseň není.
Tak například:
Co je opakem k tvrzení "Myslela, že ji láska zničí." A co tedy napravit nemůže? Co se stalo, že napravit to (jaké to?) nemůže a už si pro ni jdou? Doufám, že aspoň dobře chápu, že ti tři muži s bílými rouchy jsou doktoři (a ne andělé), když sanitka jim za zády houká (jdou napřed před sanitkou, aby byli u té paní dřív?). Proč ji vlečou? Takhle se zachází s pacientem? A jestli ano, za jakých okolností? Verš "Silně ji teď do srdce udeřila." by mohl sice dost neobratně (protože o té lásce je řeč už dlouho nebyla), možná ale přece jen odkazovat k tomu, že paní dostala ránu od lásky, což by teda mohlo znamenat, že ač nevěřila, přece jen si ji ta láska našla, protože láska je už taková potvora, že nedá pokoj, dokud si nenajde každého z nás. Jenomže co potom znamená následující verš "Její duše, tak oddaná a nesputaná." Východiskem tohoto verše je verš předcházející, čímž dle mého soudu můj možný výklad předchozího verše pozbývá smyslu, neboť jsem se právě dověděla, že silně ji do srdce udeřila její duše, tak oddaná a nespoutaná. Mimochodem, čemu je ta duše tak oddaná, je-li řeč o duši té paní, která muže ani dětí nemá, a co to znamená, že je nespoutaná? Znamená to snad, že žít sám rovná se být nespoutaný, nebo to znamená, že láska spoutává duši, nebo co spoutává duši... a lze být současně oddaný i nespoutaný, lze to kdykoli nebo za určitých okolností ano a za určitých okolností ne... a z čeho vůbec vychází představa, že když člověk nemá muže ani dítek, že nezná lásku, že neví, co je láska? Nebo tam ten verš je jen proto, že nespoutaná se rýmuje s pouta má? A když je v textu naposled řeč o duši, logicky z toho vyplývá, že paní má na rukou pouta kvůli své duši, tak oddané a nespoutané, která ji do srdce udeřila. "Už jí věří. Už ji cítí." - pořád to je tak, že naposled byla řeč o duši - takže věří a cítí duši, ale co? Tu ránu, kterou od duše ta paní dostala? A co znamená "Ale svět je celý nevěřící."? Je to snad nakonec báseň o víře v Boha a o lásce k Němu? Nebo o čem tedy? - A to nemluvím o tom, že pořád nevím, proč té paní ti tři muži v těch bílých hábitech nasadili pouta na ruce...

Možná, že tady zbytečně marním čas, jestli ti to je tak jedno, jak jsi předvedla s gramatickými chybami. Nicméně jsem měla na mysli především snahu ti pomoci, aby ses, až zas budeš psát, dokázala vyjádřit přesně, jednoznačně a srozumitelně.

Kdo věří na pohádky? Třeba já :-)

Zakládám si... je vážně skvělá... :)

velmi příjemná :)

Kofein je mocný lék :)

Mluvíš mi z duše... smutně, ale krásně a na 100% pravdivě :)

A lidé vráží do lidí...skvěle se hodí k dnešnímu podmrakempršícímu dni.

Určitě vydržím a další díl si ráda přečtu :)

tak doufám, že vydržíš i druhý díl, který tu dám :) moc děkuji, že se líbí. Je to jedna z mých prvotin.

Eliška Vobrubová: 1) zajímavý je, že ostatní tu báseň pochopili....jenom ty ne. Na tom taky něco bude. 2) fajn gramatický chyby..nejsem neomylná. 3) ta básnička neni o mě takže na muj věk neber ohled.

Tak to mě dostalo. Hlavně ty přechody mezi dřívějškem a nynějškem. A při tom konci z pohledu Daniela mi až přeběhl mráz po zádech. Hodně pěkné. :)

Super nápad, horší forma.... I když konec se Ti povedl :-)

Hmm....

Úžasný začátek.... rozbíhá se to v nekontrolovatelných akordech přímo do duší... Za první 3/4 se hluboce klaním a smekám zároveň... Je to výborné! Poslední sloka trochu pokulhává a konec už lehce stojí... Vím, že je schválně napsán tak do odlehčení, ale....není to škoda?

dlouhé, ale dočet jsem v pohodě až do konce...i když první půlka byla zábavnější, asi kvůli známým jménům :) ale dobře sis to tu dal...

horší je, že čím víc se snažím nemakat, odmítat práci, tak tím víc to přichází samo, ale mám teď jednu málomakající inspiraci, tak se ze mě třeba stane flákač...nevěřím tomu, už jsem si zvyk na nějaký standard. chce to všeho s mírou...žádného míru teď neznám...

jo a ...snídaně sní daně...boží!

puero: děkuji moc. jsem poctěna..