Smazat Homéra jako spam?

Ale jinak je to určitě dobrý ;)

Nápad dle mého gusta :) ale přijde mi to jak říká mejdlo rád prvoplánovité a moc jasné...

Mě naopak přijde stavění básně velice dobré. Dost mi to připomíná nějakou písničku... Každopádně je to hezky pojatá balada :) Dle mého gusta! :)

Eliška Vobrubová:
snad tu rukavici nebeš doslova. ale když jsi si vyžádala podrobnější důvody: sbírka nezapadá do mého vkusu zpracováním či stylem (převážně 'OLEUM EUCALYPTI všemi smysly' , 'Rozkazovací aneb vojínovo blues' a 'Oznamovací aneb óda na tmu'), a také tématem ( vše kromě 'Přací aneb pocta Ferlinghettimu').
sečteno a podtrženo: ta sbírka není můj šálek kávy v žádném ohledu.

ARA: Hele, mně je všechna ta debat celkem volná. Ale na svůj plurál si sahat nenechám. Nechápu, co je na něm tak ZPUPNÉHO, nevhodného, nactiutrhačského. Tohle jsi doposud ani ty ani Eliška Vobrubová ani nikdo pořádně neobjasnil. Naopak zavádíte řeč jinam. Pravděpodobně proto, že jsem se trefil.
Předělávání děl a pojetí kritiky nikomu nevnucuju. Napsal jsem jen radu a doporučení a bez plurálu. Jak s tím kdo naloží jeho věc. Víc to obhajovat nebudu, myslím, že moje stanovisko už je obhájené dost.

Ale to množné číslo je mé svrchované právo. Obzvlášť, když nikoho k ničemu nezavazuje.

Nu. Nyní ti předávám poslední slovo.

Znovu jsi mne přesvědčil o tom, co pokládám za důležité - totiž, když se člověk nebere tak ukrutně vážně a je schopen nadhledu, nadsázky a snad i poněkud hořké ironie. On ten odstup je dobrý nejen pro psaní, ale tak pro život vůbec, a jak vidím, ty ho máš. A při tom všem dokážeš, či snad právě proto dokážeš, zároveň napsat osobitý hodnotný text. To by šlo:-)

Mejdlo: Tak promiň :D. Jenom jsem se chtěl vyvarovat komentářů jako: "A co jako?"

Vtipný závěr. Je to super :) Rozhodně správné rozhodnutí :))

Tohle by šlo. Jenom malá poznámka směřuje k slovosledu v prvním verši. Působí na mě, opakuji, na mě až příliš uměle. Za básní je sdělení a rýmové schéma je také zajímavé. Dobře se mi to čte. Líbí se mi jak to plyne jenom tak mimochodem. Pěkné.

Super...a proč nám to říkáš? Já si vtom chci najít vlastní smysl. Jinak miniatury mám rád a tahle není zas tak špatná. vždycky ocením když někdo dokáže vyjádřit myšlenku na minimálním prostoru.

mr Scraper: Ano, to chápu, že každému se nelíbí vše, a snad se to ani nežádá. Pokud jde o to, byl-li komentář urážlivý či proti autorovi namířený, při čemž ty tvrdíš, že není, pak po mém soudu stačilo napsat např. nelíbí se mi to, nic mi to nedává nebo něco v tom smyslu. - A abych předešla nějakému nedorozumění, samozřejmě, že ti neupírám právo na svobodu slova. - Dobrá, možná jsi to jako urážku nemyslel, ale zkus si představit, že bys něco takového, co jsi napsal sem, našel pod svým dílem - že bylo nějak citlivé vyjádření, to po mém soudu není. Když o něčemkoliv napíšeš, že by ses toho nedotkl ani v rukavicích, musí ta představa doteku, byť pod ochranou rukavic, být zřejmě dost hrozná. Takže na takové vyjádření se zmůžeš, ale abys napsal, proč se ti báseň, ba dokonce celá sbírka tak ukrutně nelíbí, to neuděláš. A na to nemusíš být profesionální kritik. Jak jsem si všimla tvých komentářů pod jinými texty, dokážeš se vyjádřit i jinak než takto, přinejmenším sarkasticky, a to i když se ti nelíbí. A to nemluvím o tom, že dílo se pravda líbit nemusí, ale dobré je, když člověk ví, proč se mu nelíbí, a je-li to nelíbení se způsobeno například tématem, kvalitou díla či v případě četby třeba také a nebo tím, že čtenáře z nějakého důvodu prostě neoslovilo, neb čtenář prostě není naladěn na stejnou vlnu.

puero: Ten, kdo se snaží zdokonalit své dílo, vůbec nemusí bořit. Někdy je i detail důležitý a stojí za změnu. A už vůbec nemusí mít autor ten nízký motiv - skrýt původní nedostatek (pokud není umolousaný, zamindrákovaný, malý). Může naopak radostně vyznat světu: "UŽ!" A co ten autor, který svá díla má doma celé roky. Vůbec nemusí mít potřebu je představit kritice. A přesto se na ně zas a znovu dívá, vrací se k nim a někdy je vylepší. Proč ne? Má moje sympatie.

puero: No dobře, tak ti to tedy musím napsat. S tím klíčem ses dopustil manipulativního jednání, neboť jsi k té myšlence neměl žádný důvod. A teď se toho dopuštíš zas, protože já ti píšu o klíči (který možná používají snobi, nikoli ten, kdo ti jasně napsal, že si lidé vybírají umělecká díla, která s nimi souzní), zatímco ty se záhadným oslím můstkem vracíš k plurálu. Nepodezírám tě ani z toho, že mne máš za idiota, ale mohl bych toho podezření nabýt, pokud bys necítil, že mi lze rozumně oponovat, nikoli se mne snažit přechytračit. A ještě ne moc chytře.

Puero si rozhodně nemyslí, že je ARA idiot. (Jak na to ARA vlastně přišel?) Citoval jsem ARU abych ukázal, že plurál používá taky. Tentýž.

No, říkejte si co chcete, já na to mám historický náhled. Úprava původního díla do jiné podoby je časová vražda. Asi jako přestavba renesančního zámku na barokní. Příjdete o genezi. O vývoj své práce od horších forem k lepším. Kdyby například Kafka přepisoval svá díla, dneska nemáme ani jedno, protože je jak známo chtěl zničit.

Autor který upravuje své dílo, tak že původní neuchová, se vlastně snaží zakrýt smutnou pravdu, že původní verze byla nedokonalá. Tuhle masku vy tady vlastně blahořečíte.

A předělávat dílo ještě podle vyjádření kritiky je vůbec nejhorší. Protože kritiky na jednu věc se člověk nikdy nedočká stejné. Vzít ji v potaz lze, ale brát ji jako bernou minci? Kdeže. V to nevěřím. Žádný kritik nemá absolutní pravdu.

puero: Netěší mne to, ale musím tě citovat,

"- tahle strana odběratelů knih a lidí co si věší obrazy na stěnu podle nějakého klíče, a jehož je pravděpodobně ARA čestným předsedou, se mě a valné většiny lidí nijak netýká".

Opravdu netýká. Z jednoho prostého důvodu. Protože taková strana ani takový ARA vůbec neexistují, ani o žádném takovém klíči nenapsal jediné slovo. Napsal pravý opak, což je logickým důsledkem toho, že ARA není idiot. A proto ti ARA napsal nikoli o klíči, ale o souznění s dílem. A to je, prosím pěkně, pravý opak.

Tomáš Martinec: Děkuji za trefný příklad. Někteří malíři prožívali a prožívají téměř muka. Muka tvůrčí. Ve snaze dát dílu tu nejlepší možnou podobu. Někdy je to hledání a jindy zas nespokojenost s vlastními mezemi. Ať už uměleckými nebo i řemeslnými. A snaha je překonat. A proto mnohý malíř zná ten pocit zklamání, když se ráno znovu podívá na své dílo a zjistí, že se nechal unést. Že byl ještě večer předčasně spokojen. A proto se stává, že to může trvat i déle. I roky. A proto to souvisí i se sebereflexí a upřímností k sobě samému.

Náboženství jsem použil jen jako metaforu. Touhle básní chci říct, že když něco skončí, něco také začne...

Smazat jako spam?