Jakožto hudebníkovi se m to velice líbí. A je to smutné.

taron: Amelie M.: Díky za komentáře, bolelo to moc, ale zachránit se nedal...

Amelie M.: Díky...a kdybys znala detaily...

Líbí...

chvála i ode mne

VYNIKAJÍCÍ!

mi se známe? :)

Je skvělá a je v ní síla.

Připomnělo mi to osud varhan, které dodnes hrají v Kostnici.. Ty se ale podařilo nakonec zachránit :-)

Líbí se mi. Možná se vzhledem k obsahu ani nehodí to říkat, ale má pro mě takový příjemný dozvuk.

ŽblaBuňka: Midem: Děkuji:-)

taron: kdyz jsou vsak jednotliva slova za sebou straci onu jiskru ;)

taron: Moc děkuji :). Jestli ti něco na mé básni připomíná DDD, tak to beru jako velkou poklonu. A tak nějak ta druhá sloka byla myšlena, mělo to být o naději a vyznít pozitivně.

první řádek mi připomněl DDD, tak píše on. Pak ty jednoslovné řádky mi osobně nevadí, jak už jsem podotkla. Sebe, nebe - už jste tu probírali, taky mi to nevadí...v tomto kontextu je to dobře zakomponované - nezní to vůbec lacině...

Druhou sloku ohodnotím emotivněji - co ve mě vyvolala : pochybnosti, že přece nemůže být jen ta zpropadená realita - musí existovat i zázraky...ale jenom ty, které plní padající hvězdy :)))

moc krásná.

Devils_PIMP: Jedno slovo dokáže říci víc, než tucet vět..., nejen v poezii...

chápu, že toto může hodně bolet...

fíha...realismus, frašku za fraškou (flašku za flaškou)...aj se mi chce najednou navštívit nějaké divadelní představení :)

k nule se musí člověk dopracovat? Já myslela, že nulou jsme všichni....:)
Vona teda ta nula je asi největší dřina...koukám.

souhlasím se Sucháčem a možná budu taky nakukovat přes rameno :)

Sucháč: Děkuji.