Timothy A. Postovit: Bohužel... akorát teď si nejsem jistý, jestli je to reakce na první nebo druhý díl...

To je strašně silný..

ThePočly: Dík za radu, ale možná by sis měla přečíst to, co jsem psala níže v diskuzi. Třeba ti pak dojde, proč a na co jsem se vlastně ptala :). A třeba taky ne, ale to neva :)).

poutave

vanovaso: Orionka: taron:
Než jsem se rozhoupal ke komentáři této dobré úvahy, bylo téměř vše, co jsem chtěl napsat, řečeno. Věcně i emotivně, s nadhledem i osobně.
Dovolím jen jednu myšlenku:
Umělecké dílo, báseň nevyjímaje, vzniká v podstatě na zakázku. Na jedné straně může být zákazníkem vydavatel zastupující lačné čtenáře, ale také mocenský aparát, na druhé malá skupina lidí nebo třeba jen jedna konkrétní osoba. Možná mohu být zákazníkem i sám sobě, báseň se stává třeba ventilem mých problémů a emocí. Pokud ji ovšem zveřejním, získává v tu chvíli další zákazníky a já to v tutéž chvíli musím vzít v potaz.
Umělecké dílo, báseň nevyjímaje, se dá kromě nekonečného množství subjektivních měřítek hodnotit i objektivně. Každý, kdo báseň zveřejní, s tím musí počítat.
Dá se napsat kvalitní báseň na oslavu diktátora, dá napsat špatní báseň jako vyznání milovanému člověku, dá se podlehnout dočasnému módnímu trendu, dá se kopírovat archaický styl. Každý asi cítí tu svoji parketu i to, co je schopen „skousnout“.
Nerozumím však příliš postoji: „Vytvořil jsem dílo ze svých nejintimnějších emocí, dal jsem ho k dispozici několika stovkám čtenářů a míním, že se oni k němu nemají co kriticky vyjadřovat, protože jsou to moje emoce, a co oni o nich vědí…“
Pišme, komentujme a vnímejme komentáře (jsou li slušné a zjevně dobře míněné). Připusťme si, že z krásného materiálu se dá vyrobit zmetek a obráceně. Emoce jsou emoce. Báseň, jako každé umělecké dílo, má svoji řemeslnou podstatu. A všechny aspekty mého díla, jak už bylo řečeno, určují ti ostatní, ne já.

taron: Ach jo :/. Vezmu to postupně. Nehádám, co jsme, já si to jednoduše přečetla a nikde jsem jinou definici nenašla. Psanci.cz je amatérský literární server, kam se mají vkládat literární díla, kde se má hodnotit, diskutovat a kritizovat.
Vím, že část autorů to pojala trochu jinak a kritiku berou jako osobní útok (tím nemyslím tebe). A ostatní je tolerují, i když by nemuseli, protože kdo zveřejňuje na literárním serveru, měl by s kritikou počítat nebo si komentáře zakázat. I já tyto autory respektuji, jejich díla nekomentuji a většinou ani nečtu. Ostatně není to můj šálek.
V této úvaze jsem nekritizovala žádného konkrétního autora ani žádné dílo, jen napsala svůj názor a hájila ho v diskuzi, které vůbec nebylo třeba se účastnit, stejně jako to v případě autorů, kteří mi nesedí, dělám já.
Aby bylo jasno, nevadí mi diskuze, nevadí mi kritika mých názorů ani děl, naopak. Ale vadí mi, když napadáš a urážíš moji osobu a navíc bez vysvětlení, co tím vlastně myslíš. Jak a koho manipuluji tím, že vyslovím názor, a to ani ne v komentáří, ale vlastní úvahou?
Sice jsem podle tebe netolerantní, ale nikdy bych si nedovolila takhle naplivat na člověka, kterého vůbec neznám.
No vysvětlení se zřejmě už nedočkám, když tak odvážně opouštíš diskuzi, ale asi je to i dobře. Snad bychom se zase mohli vrátit do věcné roviny a k tématu úvahy.

Orionka: Tak se příště míň ptej a zkus prostě jen číst. A na ten smysl třeba přijdeš sama :)

prostě - je mi s ní dobře...

ThePočly: Díky za doporučení, přečetla jsem a celkem rozumím, taky jsem nikdy neměla ráda tyhle školské rozbory :). Ale tady nešlo o rozbor, prostě jsem jako čtenář nechápala smysl. A nevidím důvod, proč se v takovém případě nezeptat autora, kterému jinak rozumím - aspoň myslím :) - docela dobře.

Orionka: Doporučuji ti si přečíst můj zápisek v deníku s názvem ''Prostě jen číst'' :) Pak by ses určitě neptala na otázky typu kolik řek se ztrácí. Možná.
jinak k autorvi :) Pěkná miniatura :) čtu po několikáté a ještě stále neomrzela :))

díky, mám slzy v očích... souhlasím s každým slovem... ráda bych přijela, snad mi to vyjde ...

bože, to tak napsat někdo mě... krásný

úplně se bojím napsat , že se mi to líbí, prostě jen proto, že je mi to blízké ... líbí

Orionka: překlep : na to, co ty očekáváš, protože....

Orionka: Emoce už polevily. Podle čeho hádáš, co jsme? Víš, ty píšeš o tom, že netřeba emocí, přesto už v několika tvých komentářích jsi nenápadně narážela na emotivněji reagující autory, dokonce i v chatu. Nevím, proč se snažíš manipulovat se mnou, i s ostatními. To je manipulace, co ty děláš. Já jen napsala, emotivně, a za tím si stojím, že haníš, což děláš už nějakou dobu. A klidně napíši, že ty jsi netolerantní. Ty jsi ta, co někoho popíchne a pak píše, že ho chápe. Ne. Nechápe, manipuluje. Chápat umí třeba Jiří Turner, s tím jsem měla podobnou diskuzi z velké části v soukromí. Pochopil mne, nebo, alespoň respektuje a jiné na tomto webu, kteří tu jsou kvůli něčemu jinému, než ty, nebo on, nebo Devils, nebo jiní. Tomu říkám respekt. Začni respektovat to, že v hospodě si každý objednává něco jiného, to na co má chuť..... a každý tam chodí pro něco jiného. Až přestaneš mazat med kolem (hlavně) své pusy, pak pochopíš svou manipulaci. Děkuji.

Už v této diskuzi nebudu pokračovat, protože ti nebudu nahrávat a to, co ty očekáváš, protože bych ti pak pomáhala dělat z někoho vola. Promiň, ale na to já nemám žaludek.

taron: Milá taron, omlouvat se netřeba. Jsem ráda, že moje úvaha vyvolala polemiku, to bylo ostatně cílem. Sice jsem doufala, že bude věcnější a ne až tak osobní a emotivní, ale to téma asi už je takové, nedá se nic dělat.
Nějak si neuvědomuji, že bych někoho haněla tím, že mám jiný názor. Že by byl jediný správný, to nikde netvrdím, naopak hned v úvodu vysvětluji, že jde o můj osobní úhel pohledu. Samozřejmě, že na umění jsou tisíce názorů a vydávat jeden za správný je nesmysl. Spíš jsem chtěla na tohle téma zajímavě podiskutovat. Ale třeba to ještě přijde, až emoce opadnou :).
A že se ti nelíbí moje názory, díla nebo komentáře k jiným dílům, to je naprosto přirozené. Navíc myslím, že je správné to říkat. Prostě že kritika sem patří, nejsme přece žádná psychoterapeutická skupina, co si chce navzájem foukat bolístky a utěšovat se ;-).
Takže díky za věcný příspěvek, který jsem tak trochu čekala. Souhlasím, že je potřeba hledat mezi rozumem a citem rovnováhu.

pěkné

chemie? No..je možné ji vysportovat, nebo se vrhnout do umění...nebo prostě jen "se pomilovat"...pokání myslím není nutné dělat vždy :)

Orionka: Už jsem se možná trošku zklidnila . Myslím, že je potřeba v tom hledat rovnováhu - i v básních - mezi hlavou a rozumem... všichni bychom v tom měli hledat rovnováhu, ale rozebírání básně jako u DDD " O nás"...mi už od tebe nepřišlo rovnovážné, opravdu ne..tam už byla převaha rozumu nad citem a o tom umění taky jenom není.

Co jsem ti napsala předtím mne mrzí, ale mazat to nebudu, prostě to tak bylo....promiň.

taron: děkuji, dodala jsi jen to , co jsem už nenapsala, jsem moc ráda, že je tu někdo, a doufám, že jich je většina, jako ty... hezký den