Někteří svědci historie
to umí - stojí a jsou tiší.
A ten zvuk neruš,
to jsou v kufru myši.

A k dílku :
kouzelně jednoduché a myšlenkové.

Orionka: Děkuji.

Takže z nadhledem : provokovat k debatě bylo u tebe míněno v dobrém slova smyslu - v mém konkrétním provedení se to opravdu povedlo, čemuž se musím opravdu zasmát, nicméně přesto pro mne tato debata má neskutečnou cenu - pro jiné zřejmě ne, a nebudu se za to na ně zlobit.

Takže v klidu jsem chtěla jen napsat toto : Když pomineme to, za jakých okolností poeta své dílo napsal, atd., pak se nám vyloupne to, že každý má právo tu publikovat a každý má právo slušným způsobem jakkoliv reagovat. Co je slušné, to už je vlastně v hledáčku morálky každého z nás, pro jednoho ještě ucházející, pro druhé už nepřípustné a naopak: zpětná reakce autora na komentář může být zasejc neslušná, byť samotnému autorovi se to zdá zcela v normě...

Ještě jedno : každý může komentovat, ale každý by měl mít respekt k tomu, že pokud to někoho zasáhne, aniž byste to čekali a vás zasáhne zase jeho zpětný koment - pak je vhodné takového autora přestat komentovat, nebo si to v klidu někde bokem vyříkat, nebo se pohádat ( jak to dělávám já :))) " Slušnost " je nelézt autorovi tam, kam on nechce, nebo kde vymezil nějaké hranice. Jinak abych byla spravedlivá, bývám také často neslušná. Tak a je to.
Omlouvám se za sebe samou v této diskuzi, všem, i pouhým čtenářům - myslím, že jsem se tu pěkně vykecala, což mě doufám dlouho znovu nepřepadne.
Děkuji.

Severak: Díky za komentář a souhlasím. Rozum i cit jsou potřeba a ideální je najít ten správný mix. Ale zatímco rozum se za určitých okolností bez citu obejít může, cit sám o sobě nefunguje.

gabkin: Díky na návštěvu i zajímavé zamyšlení. Je to, jak říkáš, jsme tady amatéři a hlavně pro radost, která pro každého může spočívat v něčem jiném. Já popsala pouze svůj úhel pohledu a záměrně jsem ho trochu vyhrotila, abych vyprovokovala diskuzi, což se opravdu povedlo :).
Zaujala mě tvoje libůstka nacházení prázdných slov, protože tohle zkoumání mě taky baví. Někdy má slovo pouze dekorativní funkci, nebo hůře jen funkci rýmovací, ale zručný autor i tohle dokáže zamaskovat a z díla mu nic ven netrčí.
A k tvému závěrečnému postřehu - tak jednoznačné to myslím není. Básnění na zakázku za bolševika byla samozřejmě degradace, z poezie se stalo prachsprosté řemeslo. Ale nejen tehdy se básnilo racionálně, tahle debata rozum versus cit je vlastně hodně stará. Poe napsal svého Havrana právě jako důkaz, že k poezii lze přistupovat čistě racionálně, a podrobně jeho vznik popsal ve Filozofii básnické skladby. A Havran se do historie zapsal určitě. V životopise lorda Byrona se dovídáme, že většina jeho slavných děl vznikla prostě proto, že mu v Itálii už docházely prachy. Současným příkladem jsou třeba písňové texty, což je vlastně poezie psaná čistě na zakázku, podřízená přísnému řádu a s emocemi, které autor psal na míru interpretovi - a stejně některé mají neskutečnou sílu.
Takže ano, autor zmítaný životem a emocemi to asi má z jistého pohledu lehčí, ale myslím, že to není nezbytnou podmínkou :).

Krátké a zajímavé dílko :)

zkus ho otevřít - stejně jako jeho tajemství ... někdy chodíme okolo věcí a ani nevíme jaké jsou to poklady...

Midem: díky

Velice zajímavé a originální se spojení s jako vždy vydařenou koláží.

taron: Upřímně - všechno tohle debatování v osobní a emotivní rovině, omlouvání se, urážení a pak zase usmiřování mi připadá malicherné a zbytečné. Prostě to smažme a hotovo.
Já tě jako člověka nehodnotím, to ani nemůžu, znám tě jenom jako autora a tak tě i respektuji, stejně jako všechny ostatní tady. (Což se nijak nevylučuje s tím, že na různé autory a jejich díla mám různé názory a občas je říkám; od toho tady snad jsme.) Jsi pro mě jedna z těch, které čtu ráda, občas jsme naladěné každá na jinou notu a míjíme se, ale když mě nějaké tvoje dílo zaujme, napíšu ti to, stejně jako ty mně. Líbí se mi, že na kritiku reaguješ vstřícně a vnímavě, a líbí se mi i tvé komentáře, které určitě říkají víc než jen tu jednu základní emoci.
Já ve čtení tvých básní a občasném komentování určitě budu pokračovat, jestli ty ne, tak mě to mrzí, ale nic s tím nenadělám. Ale jedno chci vyjasnit: samozřejmě, že mi nevadí pozitivní emotivní ohlas. Naopak mě každý potěší, tak jako asi všechny tady. Ale vím, že jako pro autora je pro mě komentář tím zajímavější a užitečnější, čím je delší a kritičtější. A je jedno, jestli se týká techniky nebo emocí.

ŽblaBuňka: Děkuji za krááásný komentář.

ŽblaBuňka: gabkin: Přijeďte oba...prosím. Zelenej bude pro mne nejčestnější " host" fakt.

líbí, a na čerti se neohlížej, ti se nebe bojí, dostávají husí kůži ;o)))

líbí

jéééé, to jsem rád, že píšeš i o mně (zelené)

co dodat, líbí

líbí

Začátek na mě působí úžasně. Mimochodem, máš moc zajímavý styl psaní (v dobrém).

Tak vysoko...
a přitom na dosah

Co vlastně znamená slovo "láska", nebo" miluji tě" ?

...ano, jsou to jen slova, ale když je vyslovíš ve správný čas...

skoro nikdy nebásním/nepíšu jenom citem/hlavou. Vždycky je se podílí i ta druhá strana.

Mám ale za to, že i čistě rozumové básně mohou být dobré (typicky různé slovní hříčky).