Moc pěkně napsané jen půdy si mnoho lidi neváži.
Nedava život jen nám.
Stopy vní nikdo nebere vážně.
Co skryto není jestě ani známo.
Je výse že pých předchazí pád.
Půda,voda vitr vše živé by mělo žit v harmonii.
Ne v rospinavosti jednoho druhu.

Mlčeti Zlato : ano, poslední věta je krásné vyjádření, souhlas.Tato myšlenka se mi honila na verše dlouho. A děkuji za komentář.

Přivedla jsi mě na myšlenku, jak je to, co je zapsáno v půdě pomíjivé, když se o ni nikdo nestará. Jak se mění v prach, který vítr odnáší a voda splachuje.
Ještě, že je možné si myslet, že to není tak zlé.
Jan Hus (prý) řekl, že půda patří těm, kteří na ní pracují. Řekl bych, že by na ní měli pracovat ti, kterým patří, aby si jí vážili.

Psavec : Milánku, děkuji moc.

Hezky píšeš, rád to čtu, díky.

Mlčeti Zlato : větvoví, je krásně, díky.

Mlčeti Zlato : ano, jak jsi to správně napsal "svět se mění v nádoby s mlékem rozlité", super spojení. Děkuji.

Mlčeti Zlato : Zlatíčko, opravdu to bylo na Václaváku : "Vznik Československa Dne 28.října roku 1918 bylo na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost a pro národy bývalého Rakousko-Uherska se začaly psát nové dějiny." Jinak ti děkuji, že Ti dělám radost.

Tentokrát... Bych trochu polemizoval. Mám pocit, že ten Václavák je taková atrakce pro přespolní. Mnoho skutečného života - tedy místních, co by tu prováděli běžné bytí už na něm není. To mu samozřejmě neubírá na pohlednosti. Mám takový zvláštní pocit zasutý hluboko v paměti, že republika byla vyhlášena z okna Obecního domu, kde zasedal Národní výbor, ale mohu se mýlit, ověřovat to jsem po ránu líný.
Stále však rád čtu Tvé vhledy do města, které mám taky rád.

Svět se mění a přichází, co dávno už tu bylo. Znovu a znovu o zdi hlavy rozbité. Svět se mění v nádoby s mlékem rozlité.

Tolik jich padlo, zas vstávají noví. Ševelí si skryti ve větvoví.

Leslie : děkuji Ti za zpětnou vazbu.

Psavec : ano, je to tak, děkuji.

Hanulka: Děkuji za niternou a upřímnou odpověď. Můj komentář se vůbec nevztahoval k tomu, jak báseň končí tématicky, spíš jen jakoby ten rytmus plynul v závěru jinak, než zbytek básně, což mi přijde trochu škoda. Každopádně rozumím zase o něco víc, díky.

Svět se změnil, ale ne k lepšímu.

Leslie : víš to je tak, já přišla o syna, o muže, rodiče už dávno, ale tu lásku v mém srdci k těm mojim milovaným stále v sobě nosím, a tak ji vždy dávám nakonec, že jedině ona věčná zůstává. Ale moc Ti děkuji.

Tahle mě zaujala. Malinko ten závěr mi nesedí, plyne jakoby jinak než ten zbytek, ale to je asi otázka vkusu. Hezká myšlenka, Hanulko.

Dandy : děkuji za pokračující slova. Hezký den !

Pěkná a pravdivá.
Slunce vnímám pře s tajemnost jantaru.
Vůni prastarých borovic.jez navzdy uvěznila
hmyz .
Měnil se svět ,změna pokračuje dál.
V deniku nepřibíva ingoustouvych vět.
Kde květomluva.
Věty na pobřeží,odstranila voda.
Vitr je z hladiny odebral.
Snat proto,žeby je těm
Co chtějí slyšet pošeptal.
Však svět se zvolna
mění dál.

Psavec : Milánku, děkuji.