Tu holku jsem fakt hltal, jak byla statečná....Jaká vlastně je_?? Tak moc bych jí přál nejen roztát ,ale i rozkvést. Stihne to? Já to nestihl, i když jsem roztál.....

Mezi touhou a přáním propast není, však vyhýbat se cestě, činu v tom mýváme zalíbení.

Tahle se ti povedla.

Vskutku symfonie obrazů, Vaše duše nástrojem, zdrojem krás.

Je hezké milovat a nevlastnit, pak ztráta nebolí, protože láska ví, že nikoho nevlastní. Jen miluje. To Vám nikdo vzít nemůže.

Pokora je stav mysli velmi blízký rezignaci, nepřinese nic než odevzdání se. Pokud nahradíme pokoru vděčností pak se Nám dostává zúročení v podobě velkého štěstí. Vděčnost je kreativní radost bez dna. Pokora je dno v ušlechtilém kabátku. (-: Báseň skvělá....

Ne cíl ,ale cesta je smyslem života.(cesta pokojného bojovníka)

Dandy: Gimo73: Hanulka: koiška: Miňko: Moc Vám všem děkuju, z Vašich slov si duhu v srdci maluju.

Podle mého gusta..... (-:. Taky mám tetku rád a Ona mne taky, protože rád seču kosou. Ne že bych tu její uměl naklepat, ale občas my šlohne brousek, když ten svůj vytratí z podprsenky. Chápu....jí se to stát může a tak my nastavuje kredit na oplátku.

Ano, myšlenka je promítačka jenž projekcí na plátno vytváří vnímání našeho životního příběhu. Omyl je v tom, že se domníváme že promítačka je kamera a jen natáčí děj a ten Nás vede k zamyšlení. Jediný co můžeme ovlivnit je kvalita a množství energie na základě čehož se mění vše....žánr, obsazení, osvětlení, vyhodnocení a pocity co stojí u kormidla a určují další směr plavby životem.

Pozitivní.. To jsem rád.

kekebreke: To chápu. Intuitivní kresby se čtou taky blbě, natož jeskynní malby. Ale ti srnci mne fascinovali. Promiň

Máš dobře nastavenou optiku vnímání.

Nu klenote. My to víme....že jsi fajn.

Dobrá volba, přeji štěstí

Vše se točí pořád dokola. Tak si jen počkej na další až a v klidu si nastup do soupravy jménem život.

Dominantní stromy vzbuzují pozornost, oni ale jen podporují své okolí. Sleduješ obraz skrze teleobjektiv, ale díváš se zvenčí směrem k sobě. To je omyl. Jsi krásná....dávat to znamená půjčovat své šaty osobnosti lidem dokud jim nepadnou lépe jak tobě.

Probuzení není otázkou jen očí, otvírá se nám vnímání podobenství. Kdesi jsou ostatní co zní srdcem aspoň podobně. Není přáním se zmocnit jen zavnímat se a povzbudit se.

Někdy stačí jen projít kolem sebe, pak oči otáčí se za duší s kterou jsem snad musel být tam kdesi....je pozdě dotknout se konečky prstů...příště??

Paráda.Co dodat...