nechci prosit.ale prosim..prosiim..prosim!

Polibek mnoho nežádá si, stačí, když dva se milují, chuť objevit svět slastné krásy a něžně žádostivé rty!

... lidová ... ;-)

Četl jsem jednu krásnou báseň plnou citu, a ač v ní touha nakonec vyhasla, nebýt jí, neprobudilo by to ve mně již dávno zapomenuté vzpomínky a city a nevznikly by ani tyhle verše. Ta autorka je i zde mezi námi a sama jistě ví, že mluvím o ní! Ani nevím, zda má tu báseň i tady! Bylo to takové něžné smutné dílko, tak jsem se pokusil vytvořit k tomu veseleji laděný protějšek! Nevím, zda se to bude líbit i vám, jí to tenkrát potěšilo, zmírnilo chmurné myšlenky a o to vlastně šlo především...I ona mi pak mnohokrát oplatila stejně, když jsem to byl já, kým cloumal splín!

když ony si ty duše samou blažeností nedají říct...chjo...to aby se jeden zbláznil:-D...ale prostě za to asi nemůžou, když opět uvěří lásce...hlavně aby je zas nevyhnali pěkně dolů na Zem;)

Popustím uzdu fantazii, ač trochu pravdy v tom je snad, že i pro obdiv Tvůj rád žiji a zkouším tu své verše psát! Někdy chtěl bych mít to, co nemám, co nesmím, nemohu si brát! Patří ty verše více ženám či jedné? Kdo ví? Možná, snad... /Pevně doufám, že už jsem to sem nedal pod jiným názvem.Ale na literu to mám až od ledna, tak snad ne.../

Neslyšíš hlas Lásky plný touhy, jež Tvé jméno volá zas a zas? Bez Tebe jsem jenom stínek pouhý, vydán bouři srdce napospas...

Co k tomu říci? To nechám na vás...

Když Láska prší z nebe, nezbývá než si přát: "Chci věčně mít rád Tebe, věčně Tvou lásku znát!"

Tohle jsem kdesi jinde dal jako komentář k básni autorky, kterou i zde znáte! Jmenovalo se to , tuším, "Štětec lásky!" A pak jsem to povýšil na dílko a předhodil lvům! Napadlo mi, že byste si to třeba chtěli přečíst i tady...Nikoho však nenutím!

Báseň, která byla původně na Literu, ale po krátké úvaze jsem ji stáhla a dala sem. Je to tu takové komornější a vzhledem k tomu, že je to moje v téhle oblasti prvotina...no, snad mě neukamenujete :)

Fantazie je krásná věc! Umožňuje nám prožívat i to, co ve skutečnosti není, a to tak intenzívně, jako by to skutečností bylo! Anebo je to jen zhmotnělá touha po něčem, co nám právě chybí a o co si tělíčko říká, ač rozum se po zklamání všemu neustále brání?

Je pro vás také tak nebezpečné poslouchat hudbu?

... nic extra ... ale na to že jsem ji vymýšlel z hlavy jednou cestou od autobusu ...

Nejlepším lékem na splín je Láska... Mé dílko jen připomíná čas, kdy venku tepleji je zas a pranic nám už nebrání vyslyšet touhy volání!

Tyhle verše mi tak náhle vykvetly pod rukama , když jsem četl trochu smutnou báseň od Pavlis nazvanou "Všem"...Snad troška jejich květinové vůně doletí až k vám a zprostředkuje vašim duším onu nevýslovnou něhu, která mne zalila při čtení onoho veršovaného skvostu i můj pokus o lehce humorný přístup!

Sance