Pro tuto chvíli jsem znal jen strach a prázdno. Byla ve mě černá díra, tak hluboká, že ani neměla dno. Zpočátku malinkatá, rozrostla se do obřích rozměrů. Neviděl jsem budoucnost, jen jsem doufal, že třeba nějaká bude.

Musí utíkat. Sotva si uvědomuje, že každý krok znamená převrácení jejího dosavadního života vzhůru nohama. Má to vůbec smysl?

Další slibovaný dílek.

Tak po delší době vkládám další dílek večerníčku. Sliby se mají plnit :).

***

Ahoj všichni! Tohle je část první kapitoly fantasy úletu. Vím, že číst pohádky se asi nikomu nechce, přesto, byla bych moc vděčná kdyby to někdo udělal a chtěla bych poprosit o brutálně upřímnou kritiku. Dík moc všem ;)

Po dlouhé době jsem se k tomu zase vrátila :)

Trochu delší, tak snad vás to neodradí :)

Omlouvám se, ale od jednoho čtenáře jsem schytala dost drsnou vlnu kritiky, tak proto to tak dlouho trvalo, vzal mi chuť k psaní :( Snad se to bude líbit. Jak ne, tak to napište...

Tenhle díl je speciálně věnovaný Mannaz, za to, jak mi pomáhá tím, jak hltá další a další díly Vlkodlačí hrozby. Proto zatím ještě daruji Nisovi život a tahle kapitolka bude věnována především jeho proměně. :) Ještě jednou díky :))

Vyhrabal jsem v šuplíku něco, co jsem načal v roce 2003! Chápeš? Už jsem na to zapomněl. Asi to téma bude v současnosti čím dál víc aktuální. Je to jen prolog a žádné pokračování pravděpodobně nebude, tak jen aby jste se moc netěšili ;)

Tak po delší době další dílek.