smíření

Inu, to mrcha už kácí v našem lese...

Totálně jsem "vypadl z formy", tohle jen na mě vylítlo, poté co jsem slyšel píseň, která zaútočila na mou mysl tak brutálně.. že vzniklo tohle.

...

po prednasce o aids a hiv od cloveka,kterej se nakazil pred dvaceti lety a jedinej z cr z ty doby zatim zije... nejsilnejsi pribeh a clovek... nemam slov...

Zjevně neumim psát jednoznačně.

tato báseň byla složena již roku 2010.

Původně jsem se snažila sesmolit něco pro soutěž městské knihovny.. nakonec jsem ale seznala, že je to na soutěžní dílo moc pochmurné, a tak to letí sem :)

Ukážka vrcholnej sebaľútosti... na svoju obranu môžem uviesť len toľko, že už sa ma 3 dni drží ako kliešť a poľavuje iba veľmi pomaly... Osobná hygiena poéziou, je to výplach, ergo estetická hodnota básne pod bodom mrazu, fakt sorry, muselo to von aspoň takto.

…jedna žena a jeden muž, ne v tomto životě, ne na této planetě.

Babka má dnes výročie smrti, určite si jednu báseň zaslúži...