Začala mě bavit čtyřstrofová stavba, tak vás budu chvíli monotónně mučit.

Já ani nevím, proč to píšu..

...všechno je proti mně...i moje vlastní pocity, moje sny a iluze, protože pořád je tam trocha naděje a vzpomínek na to, že jsem byla milovaná a zamilovaná...člověk by se mlátil do zdi...! (berte to spíš jako emocionální výkřik, protože uvnitř, uvnitř křičím...)

měla jsem problém... Pozn.: Problém vyřešen ;)

pokračovat dál... Viz také kategorii.

Vždy jsem byl klidný, ale to se mění a minulost se kterou jsem se vyrovnal mě chytá do spárů a šeptá, že je tady a bude mi mlžit mysl co to jen pujde... Místo nedůvěry a důvěry vidím nedůvěru a naivitu

Jasně, že všichni utečou

Jedna stará miniaturčička...

....

včera/dneska rozjezdem domů, po dloooouhém holčičím popovídání s vínem a několika drobnými momenty, kdy se mi pozastavilo srdce

Vážím si jí!

Takhle úspěchy přeci nekončí?

Zbylo jen slovo proč a střepy ...

Když to nejde..tak to nejde, ale už se na tom pracuje. Optimismus je na cestě. :-)