...

a třeba jednou...

jen tak zkouším slova a koukám se kolem sebe :)

ani nevím, co mě to popadlo, některé slovní obraty nejsou extra ale já si prostě hrála :)

Malé zamyšlení nad tím, co je to Láska...

Písňový text na melodii jedné písně Jiřího Suchého, kterou jsem již použil vícekrát. Jistě poznáte, o kterou se jedná...

Elisabeth Barrett Browningová (1806 až 1861) byla soudobými kritiky považována za největší anglickou básnířku. Jejím nejznámějším dílem je sbírka 44 sonetů pod názvem Portugalské sonety (Sonnets from the Portuguese). Jedná se o součást korespondence s jejím budoucím manželem, básníkem Robertem Browningem (1812 až 1889). On byl o 6 let mladší a vzali se ve stejný rok poté, co vyšly ony sonety knižně. Jí bylo 40 let! Četl jsem dnes kdesi krásný překlad právě jejího sonetu č.44 a jiný kolega tam dal další verzi do komentu. Zkusil jsem to taky, když jsem si to nejprve dal přeložit on line a ze zmateného strojového překladu si nakonec vykouzlil vlastní verzi, veden jen torzem hlavní myšlenky.

nás spojuje...

miluju člověka...

Tak trochu experiment :) snad to někdo dle názvu pochopí...

3.12.2011 19:32 Miniatura, prou mou dívku, P.

(Kategorie může být zavádějící, ale za to může jen náš omezený pohled na lásku. Uvažovala jsem, jestli to nedat do skupiny "Srdce nesoudí", ale já o žádné dělení se do skupinek nestojím. Takže pokud má někdo potřebu si na mé "srdcovce" smlsnout, nechť si to užije. P.S. Možná přibyde nahrávka.)

Podle indiánských bájí se nesmělý jižní vítr zamiloval do dívky se zlatými vlasy. Jenomže se jí to styděl říct. Jen se díval a váhal až jednoho dne zjistil, že dívce vlasy zbělely. Bláznivý vítr se totiž zahleděl do pampelišky...

Má první podzimní píseň vzniklá v půl třetí ráno po probuzení s nosem v Hodině mezi psem a vlkem během snah eliminovat nepříjemnou blokádu krku, anžto jsem ráno kamsi šel...

(měl jsem pocit, že jí znám věky, ačkoliv jsem ji viděl poprvé)