Forma ABaAabAB (velká písmena označují identické verše, malá jen rýmovou shodu), jde tedy o osmiveší se dvěma rýmy. Zadaná slova: Cesta, důkaz, otec, mince, lotr.

Jen tak, vzpomínka...

Změť slůvek, která se na mne odnikud vychrlila...

vteriny do konce, trny smutných růží.

už tolik nebolí.

Trochu aromantická báseň/úvaha s milostnou a anatomickou tématikou. Určena k sebereflexi.

Trochu posmutnělá - ale já osobně věřím, že nezapomenou... a že se nic neztratí :)

Než se rozplyneš ve vzpomínce, zastav se a maličko pousměj.

Už tu jednou byla....dodávám s hudbou.... :-)

Slzy - muži je nemají rádi - přesto ani muž se někdy neubrání... a já pláču tiše a pláču perly

Podivné jsou někdy cesty inspirace. A tak je tady i tahle tak trochu budovatelská píseň, jejíž písmenka ke mně přiskotačila během čtení Gellnerových básní...