Básnickou sbírku „Uvadlá květena“ jsem nenapsal jen tak ze dne na den. Ani jsem ji nepsal úmyslně. Tak nějak se napsala sama. Napsal ji sám život. Básně v ní obsažené jsou od sebe v rozmezí i dvou let. Od poznání první lásky a zklamání až po další lásky a další zklamání až sem, kdy jsem zjistil, že je lepší některé věci neřešit a nechat jim volný průběh. Touto sbírkou jsem chtěl uzavřít jednu z podkapitol mého života.

Pár slov autorových...: Milý čtenáři, který pročítáš tuto sbírku. Dovol, abych ti připomněl, že se nenacházíš v 19. století, kdy žili mistři spisovatelé, jakými byli Karel Jaromír Erben nebo Karel Hynek Mácha, nýbrž ve století 21., v kterém se na minulost zapomíná a umělecká tvorba poklesá. Tato sbírka není výjimkou a já, jakožto obyčejný autor, chtěl bych se omluvit za vnímání světa, které bohužel neumím vyjádřiti jinak.

Tato sbírka básní se obsahem děl dotýká trochu první sbírky a to „Uvadlé květeny“, jelikož v mnoha básních jsem se opět vrátil k motivům lásky a zklamání z ní. Lépe řečeno, ona se vrátila ke mně. Ovšem od první sbírky již uteklo několik let a za ty roky se změnilo i mé myšlení a smýšlení a zároveň s tím vzrostla obliba v alkoholu. Ovšem v rámci mezí. Nicméně se od mých předchozích sbírek liší v jednom zásadním bodě. A to v tom, že nehledám vinu, či chybu u druhých, ale především u sebe. Dumám nad svým životem. Nad tím, co mohu zlepšit a změnit. A to i přesto, že skepse a deprese bývají dosti silné. A důvod tohoto dumání se mnohdy stává naprosto nesnesitelným a velmi obtížně zvládnutelným a nejednou jsem děkoval vyšším silám, že mi básně a vypsání pomáhají ve vnitřním odreagování, jelikož nemít tento upouštějící ventil, zřejmě by deprese byly silnější a delší a tím pádem těžko zvládnutelnější. Znuděnost a zhnusenost životem je občas veliká, ale nakonec si člověk stejně uvědomí, že ve skutečnosti je život krásný. Život je takový, jaký si ho uděláte. A proto se nepřestanu nikdy snažit…

Sbírka o andělech, kteří vstoupili do mého života, celý ho převrátili na ruby a ani si toho nevšimli.

Poměrně dlouho jsem přemítal nad tím, jakým stylem a hlavně o čem dále psát. Zamyslel jsem se nad svými předchozími sbírkami a opravdu jsem dlouho nevěděl. O lásce? O té je již „Uvadlá květena“ a „Andělská tvář“, o melancholii zase „In Vino Veritas“ a mou oblíbenou, baladickou jest „Balady našich dnů“. Opakování sice je matka moudrosti, ale v tomto případě jsem se už opakovat nechtěl. Chtěl jsem najít zase něco jiného. A opravdu dlouho to trvalo. Ale jednoho dne, to přišlo jako blesk z čistého nebe. Na jedné z mnoha mých osamocených procházek svým rodným městem mi to najednou došlo. Vždyť já mám inspiraci všude kolem sebe. Doslova na mě kouká a jakoby mě žádala, abych ji vyslyšel. A tak jsem začal naslouchat. Sbírka „Kadaňské toulky“ popisuje mé rodné město, jak název napovídá, Kadaň. Jednak k němu tíhnu právě proto, že jsem zde poprvé pohlédl na svět, ale nejen kvůli tomu. Zejména je to proto, že se jedná o opravdu nádherné město. V Severních Čechách unikátní. A vůbec v celé České republice je více než konkurence schopné i ostatním nádherným městům, která máme. A proto jsem se rozhodl Kadaň, alespoň touto formou, představit i lidem, jež nemají to štěstí, a nezavítali sem.

Básnická sbírka

Sbírka básní "odpadlíků" nezařazených do mých sbírek, a přesto se jim podařilo přežít mé probírání a mazání děl, které nemám rád :-).

Cherubín dí, že nad ráj není - Ach, v ráji tam jsou andělé. - I my tam vejdem, přátelé, - dá-li nám Pánbůh povolení. -- (Guillaume Apollinaire - báseň "Vůl")

O velkém poznání...

Sbírka povídek

Citáty a moudra

Neucelená sbírka občasných úvah, které napíšu, když mě z jakéhosi důvodu popadne míza do svých pevných svárů.

Divadelní scénáře