|
Když den končil... Byl to hezký moment
 25.09.2020  8  1188(15)  0 |
|
To je tak, když vám někdo chybí
18.09.2020 14 1440(20) 0 |
|
Někdy nezbyde nic jinýho, než si jít po svých. Naštěstí!
13.09.2020 9 1122(14) 0 |
|
Když se vrátíte z indiánské země a cítíte to, co tu vždycky bylo.
10.09.2020 7 820(13) 0 |
|
Možná to vážně není důležité. Co se hlava naučila o světě, může to totiž být špatně. A některé vypálené cejchy se sakra blbě mažou.
03.06.2020 10 953(16) 0 |
|
A tak nějak mi po tom všem pátrání a snažení přijde, že se stejně všechno (z)mění a je jen jediná věc, která zůstane. Moje tělo. Jak se tedy definovat?
05.04.2020 18 1240(22) 0 |
|
Nemůže přijít "ten pravý", když nežiju tak, jak je to pro mě správné. Můžu leda tak potkat různé "směrovače"...
19.03.2020 9 1216(18) 0 |
|
Dalsi krok na ceste, ktere jsem se dlouho vyhybala. Je tak zvlastni to nic prijmout a citit v pritomnosti a nikam se predtim neschovavat.
01.03.2020 11 1120(16) 0 |
|
Už zase. Už zase chci. A už zase se bojím toho nic, které tam možná je. Bolest je totiž něco. Velké NĚCO. To ale není cesta.
29.02.2020 9 803(14) 0 |
|
Aneb jak jsem v Ekvádoru překvapeně zjistila, že muži tu moji ženskost vnímají jako svou vlastní sílu, kterou jsou schopni použít a dát zpět.
21.02.2020 18 865(15) 0 |
|
Kdo by nepochopil, ať se zamyslí nad symbolikou slunce ;)
13.07.2019 2 1121(10) 0 |
|
Duše je jako mlha, jen na rozdíl od ní se musíme na tomto světě nějak "vytvarovat".
16.02.2019 6 1307(12) 0 |
