Přesně tak.

slnečnica: Já ne.

o kousek sebe jsi přišel... proč hledáš odpuštění? Jak jsi se proti sobě provinil? Kompromisem?

Zamila: Děkuju :-)

slnečnica: To je moc hezká a pravdivá myšlenka. Díky za zastavení :-)

puero: Díky za zastavení a komentář. Víš, je mi celkem jedno, kdo se s mými názory a pocity ztotožní a kdo ne. Je samozřejmě pochopitelné, že zdaleka ne všichni. Ano, ty básně nepochybně zapadnou. Obě. Právě proto jsem je nazval tak, jak jsem je nazval. Přesto nevidím důvod, proč bych je sem nemohl vložit.

Milá ... :-)

Ze života ... Milá :-)

Amelie M.: Ironie se mi vrací ;-)

Milá říkanka :-)

Pěkné :-)

Dozor: Orionka: Už toho mám dost ! :-D S nadhledem mně vlastním ;-) musím konstatovat, že báseň je to podlá, zlá a maximálně lživá. A jelikož láska má ráda upřímnost a není se za co stydět, my tři dobře víme (a teď už nejen my tři :-D ), na koho je báseň namířená. Přičemž ta naší velice (ač ne neomylně) vnímavé Orionky (o malinách) jí jen chabě sekunduje. Toto je ovšem mistrovské dílo ženy, která zřejmě nemá co na práci či jí dělá dobře sledování cizích citových telenovel ... :-) Osobně si nedokážu představit situaci, kdy bych někoho, koho znám sprostě a okatě pohanila v básni a pak se s takovou samozřejmostí oháněla její naprostou abstraktností. Urážet city druhých ? Psát o někom, koho neznám ? O jeho důvodech ? Ne, to by mi moje svědomí a čest nedovolily. Ale budiž :-)

Plyne z toho pro vás, milé dámy, minimálně pár ponaučení:

1) Ano, láska je nerozumná. Proto je taky tak krásná. A když už se v jednom mele rozum s citem, ačkoliv cit stejně vyhrává, stává se, že se najde někdo třetí, kdo ty city spolehlivě podkope. No, a stačí málo a je z toho drama. Připisované ve výsledku citově zraněné osobě. Protože moje mladá chlapská inspirace už nepřijde a nezastane se mě, protože už je zkrátka všechno slušně řečeno v prdeli :-D

2) Máte možnost vidět naprosto ojedinělý případ, kdy je láska starší ženy silnější a vytrvalejší než láska mladýho kluka !! Kdy tohle zase zažijete ... :-) A ta láska, ačkoliv zpola virtuální měla sílu - a to mi věřte - větší než nějaká docela živoucí, kterou vídáme denně. Jak jinak si vysvětlit, že ta krutá žena :-D dala té lásce virtuální přednost před šancí rozvíjejícího se vztahu ? A teď je sama, ale nelituje. A dál ? Že by láska narosto neupřímná a čistě hravá napsala od srdce osm básní za týden ? To je asi trochu nonsens, že ...

Takže to by bylo vše :-) Nemám už inspiraci, nemám kolikrát ani smysl pro ironii, protože hrdost je pro mě stejně největší hodnotou ... Jsem ráda, že jsem z tak kouzelného citu mohla napsat tolik pěkných básní, protože teď už dlouho nic nenapíšu ... A říkám si, jak by bylo na světě krásně, kdyby se ostatní nepletli do věcí, do kterých jim nic není ... Mějte se ! :-)

Zamila: :)))

Tak přijďte k volbám ! :-D Pardón, asociace ;-) PS: Není zárukou kvality rýmovat sloveso se slovesem a podstatné jméno s podstatným jménem + ve stejném pádu ... Jen drobný postřeh ;-)

Krásná báseň ... :-) A osobně mě těší, že i chlap zná nejen základní barvy ;-)

příjemné počteníčko

DDD: "Ľudské bytosti sú hrozné, znesú čokoľvek." Citát z nejakého filmu. Je to tak. Často mám pocit, že už ma v živote nemôže nič prekvapiť a potom sa stane niečo, čo ma priam šokuje. Život je hojdačka. Nie je dobré byť stále hore, potom by sme si tie zvláštne vzrušujúce chvíle nevedeli vychutnať, čo povieš? ;)

Severak: Díky :).

Tak tahle se ti opravdu moc povedla.

Velmi hezky se rýmují. Ta první tak nějak líp jak ta druhá. V té druhé na mě dýchl Džamšídům pohár jako střižený od Haféze, ta první je nadčasová, ale zvlášť mě nenadchla. Nejspíš nějak dlouhodobě nemám období pro zobecňující světonázory, filozofie a básně. Člověk u nichmusí být stejně naladěný jako autor, jinak si bude myslet něco jiného a řekne, že básník si může myslet co chce, ale je to stejně jinak a ta básnička pak dříve či později přestane mít váhu a zapadne.